Návrh ČSSD na zavedení celostátního referenda sněmovnou neprošel

Vláda dříve návrh opozičních poslanců schválila, ale se zásadními připomínkami. "Vytýká zejména otázky spojené s nejasností možnosti pokládat návrhy zákonů do takovéhoto referenda a jejich závaznosti, jestli by například mohl být referendem schvalován státní rozpočet a další zákony," řekl Benda s tím, že podle návrhu zákona také není jasné, zda by byl zákon odsouhlasený v referendu nadřízený mezinárodním smlouvám.

S návrhem souhlasil i předseda NS-LEV 21 Jiří Paroubek. "Občané nebudou žehrat, že něco rozhodli ti nahoře," poznamenal v rozpravě s odkazem na Švýcarsko, kde jsou podle něj referenda běžnou praxí a Švýcaři si - oproti českým občanům - na nedostatek demokracie nestěžují.

Poslanec a jeden z předkladatelů návrhu Jeroným Tejc zkritizoval poslance, kteří normu zamítli. "Je to jasným důkazem pokrytectví poslanců ODS, TOP 09 a Věcí veřejných," řekl poslanec s tím, že nejmenší vládní strana si neoprávněně říká strana přímé demokracie. "Referendum bylo téma, které se objevilo na všech jejích billboardech, a nechápu, proč dnes všichni poslanci Věcí Veřejných hlasovali pro zamítnutí," upozornil.

Návrh na vyhlášení referenda měla podávat skupina nejméně 80 poslanců, 33 senátorů, vláda či přímo občané. Ti by podle návrhu ale měli přijít s peticí podepsanou alespoň 200 tisíci občany, zastupoval by je petiční výbor. Referendum by vyhlašoval prezident republiky.

"Institut referenda má být významným doplněním soustavy výkonu moci založené na zastupitelské demokracii, který umožní, aby občané vykonávali státní moc nejen prostřednictvím voleb, ale i přímo," napsali sociálnědemokratičtí poslanci v důvodové zprávě.

Sami zároveň připustili, že i kdyby došlo k přijetí zákona, bude se využívat poměrně zřídka. "Již sama jeho ústavní úprava a potenciální možnost jeho využití zvýší vliv veřejného mínění na výkon moci zákonodárné i výkonné," doplnili.

V referendu měli mít občané možnost rozhodovat o návrzích zákonů, zásadních politických rozhodnutích nebo o souhlasech s ratifikacemi mezinárodních smluv.

Naopak referendum nemělo být určené pro rozhodnutí, která by odporovala závazkům, jež pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva. Také nemělo zasahovat do státních personálií a do verdiktů soudů.

Z hlediska politiky by se podle návrhu nemohlo hlasovat o změnách daní a poplatků. "Nebo jiných platebních povinností tvořících příjmy veřejných rozpočtů," upozornil materiál.

Česká republika institut referenda zná pouze z hlasování o přístupu k Evropské unii. Na to museli zákonodárci schválit jednorázový ústavní zákon.