Praha - Po dlouhé diskuzi na středeční schůzi horní parlamentní komory senátoři přijali návrh svého předsedy Milana Štěcha (ČSSD) o podpoře zákona o obecném referendu v podobě, která je obvyklá v demokratických zemích. Diskuze vznikla na základě petice o obecném referendu.
Petici, kterou vytvořila Českomoravská konfederace odborových svazů společně s iniciativou ProAlt, podepsalo 23 500 petentů.Má dva požadavky. Prvním je přijetí ústavního zákona o obecném referendu. Druhým je přijetí zákona o referendu, ve kterém se občané vyjádří k reformám zdravotního, penzijního, sociálního a daňového systému ČR."Tato petice přišla v době, kdy víme, že vláda údajně splnila jeden ze svých dílčích úkolů. A to že vypracovala a předložila do Poslanecké sněmovny právě návrh takového zákona," řekl předseda Senátu Milan Štěch, podle kterého by měla středeční diskuzi vnímat vláda, pokud to s referendem myslí skutečně vážně. Podle něj návrh zákona totiž není zákonem, který by občanům umožňoval rozhodovat o závažných věcech v referendu.Podle jeho názoru by se občané měli mít možnost vyjádřit k otázkám, které se jich týkají. Jako příklad uvedl druhý důchodový pilíř, takzvané soukromé spoření, o kterém by právě lidé mohli rozhodnout sami."Referendum nemá nahradit zastupitelskou demokracii, ale vyrovnávat ji," doplnil Jiří Šteg, mluvčí iniciativy ProAlt, která se na vzniku petice podílela.Celostátní referendum vyvolalo v Senátu téměř dvouhodinovou diskuzi. Pro některé senátory je totiž hlasování v referendu problematické. Lidé totiž často nemusí mít veškeré informace k projednávané otázce referenda."Anonymní rozhodování obecným referendem může na základě nízké znalosti v dané otázce vyvodit špatné závěry bez zpětné vazby. Proto upřednostňuji speciální referenda před referendem obecným,“ uvedl své obavy Luděk Sefzig (ODS)."Já proti přímé demokracii nic nemám, ale říkám si, jak by takové referendum dopadlo," vyslovil pochybnosti i senátor Tomáš Töpfer, podle kterého by občané na některé otázky referenda mohli kývnout, protože se na první pohled zdají jasné a správné, ale neviděli by už možné důsledky. Podle něj je tak velmi důležitá správná formulace otázky.
Související
Senát na státní vyznamenání nominoval 32 osobností
Senát možná umožní uzákonění České komory porodních asistentek
Aktuálně se děje
před 6 hodinami
Česko se rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem
před 7 hodinami
Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě
před 8 hodinami
Počasí: Příští týden bude tropický, do Česka se opět vrátí vedra
včera
Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme
včera
Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje
včera
V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění
včera
Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu
včera
Jak Ukrajinci přichází o bydlení? Pokud odejdou z okupovaných oblastí, Rusové jim dům zabaví
včera
Na Blízkém východě vzniká druhé NATO. Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou dohodu
včera
Bratislavským Slovnaftem otřásl výbuch, rafinérii zachvátil požár
včera
Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství
včera
Trump podepsal zavedení nových cel
včera
WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců
včera
Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic
včera
Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí
včera
Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům
včera
Bude až 34 stupňů. Meteorologové očekávají návrat tropického počasí
6. srpna 2026 22:01
České oscarové hlasování je v plném proudu. Šanci má pět filmů
6. srpna 2026 20:10
Důchodci a valorizační oznámení. Úřad připomněl svůj aktuální postup
6. srpna 2026 18:56
Knížáka posmrtně rehabilitovali. Za minulého režimu strávil měsíce ve vazbě
Česko se v pátek - tedy již zítra - rozloučí s Milanem Knížákem. Rodina zesnulého umělce obdržela během náročného období alespoň jednu dobrou zprávu. Jeden z pražských obvodních soudů Knížáka definitivně rehabilitoval za vazební stíhání v dobách komunistického režimu.
Zdroj: Jan Hrabě