Lisabonská smlouva není v rozporu s Ústavou České republiky

Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského není v kompetencích soudu, aby posuzoval mezinárodní smlouvy, které se bezprostředně netýkají ústavy, týká se to zvláště Římské smlouvy a smlouvy z Nice, kterou požadovali senátoři rovněž přezkoumat.

Rychetský zároveň naznačil, že eventuální další návrh na přezkum Lisabonské smlouvy nebude zřejmě uznán, protože Ústavní soud již jasně vyjádřil svoje závěry o ústavnosti Lisabonské smlouvy. "Ústavní soud není místem pro nekončící polemiky, o něž se snaží někteří z účastníků," řekl Rychetský.

"Posloupnost jednotlivých navrhovatelů je vedena myšlenkou umožnit každému z nich vyjádřit svoje pochybnosti o ústavnosti mezinárodní smlouvy," řekl Rychetský a zdůraznil, že opakování přezkumu na základě těchto pochybností má svá omezení. Pokud by měl soud podle jeho slov přezkoumávat několikrát záležitost, k níž dal jasné závěry, pak by rozhodování soudu nemělo vlastně význam.

Verdikt Ústavního soudu byl poslední překážkou pro podpis prezidenta Václava Klause a ukončení ratifikačního procesu dokumentu v České republice. Prezidentovi se kvůli výhradám k Lisabonu podařilo prosadit pro Česko výjimku z Listiny základních práv EU. Klaus se obával, že přijetím dokumentu by mohlo dojít k prolomení Benešových dekretů. Podle svého vyjádření z minulého týdne, Klaus další podmínky k ratifikaci klást nebude.

Lisabonská smlouva reformuje instituce a rozhodovací mechanismy Evropské unie. Smlouva má řadu odpůrců a kritiků, podle nich dokument přenáší velký díl rozhodovacích pravomocí z národních vlád na unii.