Senát schválil nový kontrolní řád. Co přináší?

"V současné době je kontrola ve veřejné správě mnohdy zahrnuta do činností označovaných jako inspekce, dozor, vrchní dozor, státní kontrola, dohled, přezkum apod., upravena více než 200 právními předpisy, které řeší především hmotně-právní otázky, nicméně i přesto více než 60 právních předpisů upravuje také kontrolní proces, který je však z hlediska svých obecných institutů obdobný či dokonce totožný," zdůvodnilo ministerstvo předlohu.

Návrh kontrolního řádu vychází z požadavku na vytvoření jediného obecného předpisu, který bude upravovat základní mechanismy kontroly. Měl by se tak stát základním východiskem pro postup kontrolních orgánů při jakékoli kontrolní činnosti.

Stávající právní úprava dostatečně neřeší koordinaci a spolupráci při kontrolách. Získané informace si tak jednotlivé kontrolní orgány nepředávají, vzájemně se nekoordinují a leckdy provádějí několik po sobě jdoucích kontrol na jednom místě. Děje se i to, že jeden kontrolní orgán postupuje různě v závislosti na tom, co zrovna šetří.

Kontrolu mají podle navrhovaného řádu provádět fyzické osoby pověřené konkrétním orgánem, kteří to budou moci prokázat písemně nebo průkazem. Při kontrole toto pověření budou muset ukázat, součástí oznámení musí být i to, kdo všechno kontrolní šetření provádí.

Do obydlí bude moci podle nového řádu kontrolor vstoupit jen tehdy, pokud slouží i podnikání nebo jiné hospodářské činnosti. Navíc pouze v případě, že kontrola nemůže proběhnout jinak. "Vlastníci nebo uživatelé těchto prostor jsou povinni kontrolujícímu vstup umožnit," dodává norma.

Kontroloři mohou požádat o identifikaci osob, provést konkrétní nákupy, odebírat vzorky a podrobovat je analýze. Kontroloři si dál můžou říct i o vybrané dokumenty, a to včetně záznamů dat na paměťových médiích prostředků audiovizuální a výpočetní techniky.

V případě, že dotyčný neumožní inspektorům vstup a nedodá podklady a informace pro kontrolu, může podle předlohy dostat pokutu ve výši až půl milionu korun.

Jakkoli je norma v zásadě obecná, speciálními paragrafy pamatuje i na problematiku utajovaných skutečností. V zařízení ozbrojených sil a bezpečnostních sborů v působnosti ministerstev obrany, vnitra, spravedlnosti a financí, stejně jako v zařízeních Generální inspekce bezpečnostních sborů, zpravodajských služeb a Národního bezpečnostního úřadu, může kontrola proběhnout jen se souhlasem příslušeného ministra nebo ředitele. "To neplatí, provádí-li kontrolu orgán, v jehož působnosti je kontrola v oblasti ochrany utajovaných informací," dodává zákon.