Potetovaný profesor Vladimír Franz chce být prezidentem ČR!

"Prezident by měl umět pojmenovávat věci, jevy, protože je institucí, a potom takové pojmenování má obecnou váhu. Prezident by měl být poslední instancí a zároveň záštitou občanů, jejich hlubinou bezpečí. Je to stejné, jako když si děti hrají v parku a vědí, že rodiče jsou opodál," popsal Franz, jak si představuje roli hlavy státu. Zdůraznil, že postavení prezidenta je zcela odlišné od vlády. "Chuť i vůně zahraniční politiky státu je určována a determinována vládou. Co se prezidenta týče, měl by být jejím morálním zastřešením a zároveň by měl usilovat o to, aby Česká republika, která je součástí takových uskupení, jako je Severoatlantická aliance nebo evropské společenství působily co nejdůstojněji a nejsebevědoměji," uvedl. Přiznal, že samotná kandidatura ještě není jistá. Před několika týdny se teprve zrodila na facebooku stránka Vladimír Franz prezidentem. Na petice za jeho kandidaturu v přímé volbě prezidenta se ještě nezačaly sbírat podpisy. "První kroky ve funkci prezidenta? To je daleká píseň. Je třeba získat potřebný počet potenciálních podporovatelů, pak teprve se stávám kandidátem. A pak nastane velké učení, protože já zdaleka neumím všechno. A kdyby to náhodou vyšlo, tak pak by nastaly teprve první kroky prezidentské. Ale to je věcí daleké budoucnosti a já vůči budoucnosti mám velikou pokoru," konstatoval umělec. Se svými fanoušky se na videozáznamu rozloučil: "Já doufám, že důvěru, kterou ve mě kladete, nezklamu." Širší veřejnost si Franze pamatuje díky jeho četnému tetování, o němž profesor rád hovoří jako o 'své soukromé zahrádce'. Ačkoliv ho některá média označují za 'kontroverzního' umělce, on sám se považuje spíše za vážného člověka. Na serveru ihned.cz zdůraznil, že jeho kandidatura není recese. Masivní volební kampaň však rozhodně uspořádat nechce. Profesor Vladimír Franz je přední český hudební skladatel a malíř, autor scénické hudby a od počátku 90. let vůdčí osobnost nově se utvářející podoby českého postmoderního dramatu.

Svými scénickými kompozicemi ovlivnil tvorbu české divadelní režie, mj. J. A. Pitínského, Vladimíra Morávka, Jiřího Pokorného či Sergeje Fedotova. Ve svých scénických skladbách uplatňuje principy vlastní teoretické koncepce autonomní role hudby jako jedné z určujících složek dramatu.

Vedle tvorby scénické a hudby k filmovým a televizním projektům se věnuje také volné tvorbě. Je autorem monumentálních i komorních hudebních děl, jež zahrnují několik scénických oratorií, zpěvohru, kantáty, písně či madrigaly. Dosavadní vrcholy jeho tvorby představují opery Ludus Danielis, Válka s mloky, 1.symfonie, nazvaná Písně o samotách a hudba k baletu Zlatovláska.

Malířské dílo Vladimíra Franze se klene od symbolisticky zpracovaných elementárních přírodních motivů a akvarelových impresí po velkoformátové expresivně-orfické variace na hudební téma a velké "oltářní" obrazy. Vladimír Franz se narodil 25. května 1959 v Praze. Souběžně studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (1978 - 1982), malbu u Karla Součka a Andreje Bělocvětova, skladbu u Miroslava Raichla a Vladimíra Sommera, dějiny umění u Jaromíra Homolky a dějiny hudby u Jaromíra Kincla. V letech 1981 až 1984 byl spoluzakladatelem, scénografem, výtvarníkem a skladatelem autorského divadla Kytka. V současné době působí jako pedagog Divadelní fakulty AMU, kde léta vede Kabinet scénické hudby. Přednáší také na Filmové fakultě AMU. V letech 1996 až 2000 stál v čele Akademického senátu AMU. Jako pedagog působil i na brněnské FAVU. Je čtyřnásobným držitelem ceny Alfreda Radoka (1998, 2000, 2002 a 2005) a Ceny Divadelních novin (2001).

V září 2004 vydalo nakladatelství Orpheus knihu Petra Kurky Vladimír Franz: Rozhovory.