Ostatní kandidáti na prezidenta jsou nepřijatelní!

„Vyjádřil jsem ochotu kandidovat na základě autentické poptávky, kterou jsem ani v nejmenším nevyvolal, natož očekával. Vzniklo však určité a pro mne velmi věrohodné hnutí lidí, kterým zjevně dosavadní nabídka nevyhovuje a proto oslovili mne,“ uvádí ke své kandidatuře Franz. S voliči však soucítí, neboť ani on by si z dosavadních kandidátů nedokázal vybrat, koho by podpořil. Jestliže získá potřebnou podporu občanů, je připraven „být připraven na výkon funkce prezidenta se vším, co s ní souvisí“.

Pokud by byl zvolený prezidentem, upřednostňuje postavení prezidenta jako „správce“, který slouží zemi, před „šlechtou“. Prezident „může uplatnit i svůj neformální vliv, ale nemůže a nesmí se stát vrchním lobbistou a hájit nějaké skupinové zájmy,“ upozorňuje a dodává, že prezidentské veto by mělo být užito až v nejkrajnějším případě. Co se týče jmenování na posty ústavních soudců či do jiných vrcholných funkcí, Franz by dbal především na „zachování kritérií odbornosti a morální nezpochybnitelnosti.“

Franz se opřel do politických stran, které svým velmi tolerantním přístupem ke korupci a klientelismu nahánějí voliče do náruče komunistů, kteří jsou pro mnohé nepřijatelnými partnery pro spolupráci. On sám nemá žádné vazby na některou z politických stran. Co se týče ideologií, vadí mu všechny, neboť z ní plyne jen a jen pouhá tupost.

„Populistické odmítání možnosti narovnat vztah státu a církve může na krátkou dobu přinést body, ale neřeší problém a zamezí dialogu. Odluku církve a státu považuji za správnou věc, která povede k její nezávislosti na státním rozpočtu,“ kritizuje Franz postup opozice, ale na účet vlády dodává: „pokud však vláda nedovede přesvědčivě objasnit, jakou metodou došla k cifrám, které to mají řešit a proč je to nutné právě teď, kdy se škrtají výdaje na kde co, pak je asi něco špatně.“

Jestliže by Klause vystřídal přeci jen Franz, dočkali bychom se výrazné změny ve vztahu Pražského hradu k Evropské unii. Podle Franze bude mít Evropská unie smysl do té doby, dokud si evropští lídři budou připomínat to, že sjednocená Evropa je Evropou bez ozbrojených konfliktů.

Mezinárodní organizace by měly vyžadovat po státech dodržování lidských práv a ochrany životního prostředí. Ostatně o dodržování lidských práv by měl volat stát i za svými hranicemi. Bohužel je však takový apel kolikrát jen zástěrkou pro ekonomické zájmy země.

„Nemyslím si, že demokracie je kulturním specifikem Západu, ale jde o výsledek vývoje, k němuž musela každá společnost přirozenou cestou dozrát a osvojit si ho. Přeju si, aby arabské jaro bylo nástupem na takovou cestu,“ dodává Franz.

Podle některých studií je rozsáhlé tetování „příznakem“ duševní poruchy a Franz se vyšetření nebrání, avšak jedině v případě, že takovým testem projdou i ostatní kandidáti. A pozastavuje se nad tím, že pro získání řidičského oprávnění je zdravotní prohlídka nutná, ale „při vstupu do politiky a aspiracích na vrcholné ústavní funkce není nic takového třeba.“