Neuvěřitelné! ODS našla s daňovými rebely společnou řeč

"V naší zemi existuje skutečně ještě mnoho státních podniků, institucí a subjektů, které nemají nastavené hospodaření tak, aby nezatěžovaly náš rozpočet ztrátou," uvedl jeden z rebelujících poslanců Tomáš Úlehla, který se sám jednání neúčastnil. "Vzhledem k tomu, že podnikatelé stále projevují živý zájem o zapojení se do ekonomiky našeho státu, tak je tu myslím prostor, abychom zahájili jednání o pseudoprivatizačním projektu," dodal zákonodárce. Co by podle něj měl stát prodávat, poslanec upřesnit zatím nechtěl. "O konkrétní firmě jsme se nebavili, ale o privatizaci samozřejmě ano. Privatizovat je věc, která není pro členy ODS nijak konfliktní," potvrdil po schůzce pracovní skupiny čtyř zástupců vedení ODS a čtyř rebelů šéf poslaneckého klubu strany Zbyněk Stanjura. "Myslíme si, že privátní sektor dělá ty věci lépe než státní, žádný konflikt v tomto není," doplnil. Stanjura odmítl vyčíslit, jaké privatizační cíle si ODS vytyčila. "Je to ideový názor, že máme něco zprivatizovat," zmínil s tím, že je důležité vybrat nejen to, co privatizovat, ale i jakou formou prodej realizovat a kdy. "Neříkali jsme si, že chceme zprivatizovat za tolik a za tolik," uvedl na dotaz Mediafaxu a dodal: "Není to tak, že privatizujeme proto, abychom snížili nebo zvýšili příjmy státního rozpočtu. To určitě ne." Jednání zástupců rebelujících poslanců s vedením ODS bylo nad čtyřmi hlavními body. Kromě privatizace to byla debata i o výši sazeb DPH na příští rok, vyšším zdanění vysokopříjmových skupin a o strukturálních reformách. Ve hře je také odklad důchodové reformy s možností vyvádění peněz do soukromých fondů na rok 2014. Zatím neuzavřené jednání bude pokračovat příští týden a podle obou stran musí skončit před říjnou schůzí sněmovny. V říjnu se budou poslanci na druhý pokus zabývat vládním daňovým balíčkem, který má pomoci kabinetu v příštím roce sestavit státní rozpočet se schodkem 100 miliard korun a deficitem veřejných financí pod tři procenta HDP. Souboru opatření celkem za 25 miliard korun dominuje zvýšení DPH v příštím roce o jeden procentní bod na 15 a 21 procent a také nová sedmiprocentní daň pro lidi s příjmy nad 100 tisíc korun měsíčně. Kvůli tomu úpravu na začátku září šest poslanců ODS odmítlo a návrhem se znovu musela zabývat vláda.