Rebelové jednali s premiérem Nečasem o daňovém balíčku

"Šlo o pracovní jednání, zatím nebylo cílem se shodnout na nějakých konkrétních závěrech. Máme různé podněty, ale musejí se ověřit a mít u nich zpětnou vazbu," řekl Mediafaxu předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, podle něhož budou jednání pokračovat i dál."Musí se ověřit některé výpočty tak, aby návrhy bylo možné uvést do života," uvedl poslanec Marek Šnajdr.Rebelové měli podle kuloárových informací přinést konkrétní seznam státních firem, které by se mohly privatizovat. Navrhují také omezit vládou plánované přijímání dalších státních úředníků. Stanjura se ovšem odpovědi na to, jaké firmy chtějí rebelové privatizovat, vyhnul. "Debata se nesla v duchu případných úspor. Já ani nepředpokládám, že by padla nějaká konkrétní jména podniků, které by měly být privatizovány," řekl Stanjura."Naše priority se soustředí do provozních výdajů státu, státních služeb, nákladů na státní organizace, to jsou prostředky, kde je dostatečná rezerva k tomu, abychom nemuseli znovu zvyšovat daně," řekl Šnajdr.Rebelové nechtějí, aby se v příštím roce zvyšovalo DPH, mělo by podle jejich názoru zůstat na stejné úrovni jako letos. Vládní balíček přitom počítá s navýšením sazeb o jeden procentní bod (na 15 a 21 procent) a lidé s příjmy nad 100 tisíc korun měsíčně by odváděli novou sedmiprocentní daň. To jsou podle Petra Tluchoře společně s "trestáním" aktivních důchodců a živnostníků nejkřiklavější problémy balíčku. Vláda by podle rebelů měla hledat potřebné finanční prostředky jinde, především na výdajové stránce rozpočtu.Daňový balíček, který obsahuje například zvýšení sazeb DPH, prošel v dosud nezměněné podobě prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Případnou pozměněnou podobu posvěcenou i koaličními partnery by občanští demokraté chtěli schválit ve druhém a třetím čtení na schůzi Poslanecké sněmovny 23. října.