Klaus pozval do republiky autoritářského prezidenta Kazachstánu

Součástí pobytu bude i úterní podpis dohod mezi oběma zeměmi a středeční česko-kazašský podnikatelský seminář v Lichtenštejnském paláci. Prezidenty čeká také slavnostní večeře, kterou Klaus uspořádá na Nazarbajevovu počest.

Nazarbajev stojí v čele Kazachstánu od roku 1990. Mezinárodní prostředí na něm oceňuje, že bojuje s terorismem v zemi, a staví se tak po bok USA a Ruska, které v oblasti střední Asie sledují stejný cíl. Kritiku naopak sklízí za to, že účinně nezasahuje proti rozbujelé korupci ve své zemi a potlačuje některé demokratické principy, například svobodu slova a snahy opozice. K pozitivnímu obrazu nepřispělo ani to, když si v roce 1995 nechal v referendu prodloužit mandát do roku 2000. Volby opakovaně vyhrál i v následujících letech, ovšem když proti němu chtěl v roce 2012 kandidovat jeho bývalý švagr Rachat Alijev, vyloučil jej Nazarbajev z rodiny.

Nazarbajev se vyučil v metalurgickém koncernu, kde do roku 1969 pracoval jako dělník. Kariéru politika odstartoval na postu tajemníka městského výboru Leninského komunistického svazu mládeže Kazachstánu. Dálkově absolvoval Vysokou stranickou školu zřizovanou Ústředním výborem komunistické strany. Stoupal na kariérním žebříčku, až roku 1989 dosáhl na post prvního tajemníka nejvyššího sovětu. Odtud si o rok později rovnou přesedl na prezidentské křeslo v ještě socialistickém zřízení. Roku 1991 vyhlásil nezávislost Kazachstánu a byl coby jediný kandidát zvolen za hlavu státu. Za sovětské éry se hlásil k ateismu, ale v novém státním zřízení začal klást důraz na své muslimské kořeny a smýšlení.

Lednové parlamentní volby vyvolaly v Kazachstánu demonstraci. Sešla se na ní asi tisícovka lidí, což není v zemi, kde je veřejné shromažďování potlačováno, obvyklé. Volby skončily očekávaným vysokým vítězstvím Nazarbajevovy strany Světlo vlasti, obdržela bezmála 81 procent hlasů a 83 křesel ve stosedmičlenné dolní parlamentní komoře. Z opozice se do parlamentu nedostal vůbec nikdo, navíc byli tři prominentní osobnosti nazarbajevovské opozice uvězněni.

Tvrdou ruku Nazarbajev ukázal také v prosinci loňského roku. Na jihozápadě země se objevily nepokoje, a tak vyhlásil výjimečný stav. Dekret zakázal stávkovat, protestovat, omezil pohyb ve městě a vstup do něj, pamatoval i na noční vycházení. Médii proletěly zprávy o tom, že tu zvláštní jednotky střílely do neozbrojených lidí, hovořilo se o jedenácti až sedmdesáti mrtvých. Zprávy však nebylo možné objektivně ověřit, protože vláda odřízla internet i telefony.

Nursultan Nazarbajev na začátku devadesátých let platil za demokratického reformátora, ale zvolna vybudoval přísně centralizovaný režim, který dotuje z obrovských příjmů z prodeje energetických surovin. Prezident a jeho vláda ovládají kazašská média i soudy a opozici zatlačili do exilu či undergroundu.