Praha, Brusel - Pražský arcibiskup Dominik Duka je rád, že prezident Václav Klaus nechce stát v cestě církevnímu majetkovému narovnání. Klaus příslušný zákon nepodepsal ani nevetoval, norma tak bude platit. Nepodepsání normy je podle Klause vyjádřením jeho výhrad k normě. Zákon ale nevrátil Sněmovně, protože nechce komplikovat vládě situaci. Postup hlavy státy kritizuje opoziční ČSSD a také KSČM, naopak premiér Petr Nečas (ODS) v Bruselu vyzdvihl přínosy restitucí.
"Kardinál Duka vítá, že pan prezident nechce stát v cestě majetkovému narovnání mezi státem a církvemi," zprostředkoval dnes na dotaz ČTK Dukovu reakci jeho mluvčí Aleš Pištora. Restituce počítají jak s navracením hlavně polností a lesů, tak s finančními kompenzacemi. Římskokatolická církev, kterou Duka v ČR vede, bude mít finanční odškodnění nejvyšší - postupně dostane asi 47 z 59 miliard korun navýšených o inflaci.Nečas zdůraznil, že zákon přispěje k vyrovnání s historickými křivdami komunismu, kdy církve o majetek přišly, a k rozvoji 1200 měst a obcí. Na jejich území jsou kvůli neřešení problému blokované nemovitosti. Klausovo právo nedat pod zákon podpis premiér respektuje.Opoziční sociální demokracie, která se schválenou podobou restitucí nesouhlasí, protože je podle nich nespravedlivá a nákladná, Klause vyzývala, aby zákon vetoval. Nyní ČSSD připravuje ústavní stížnost. "Mrzí mě, že prezident Klaus nenašel dostatek odvahy k zastavení církevních restitucí. Z pozice prezidenta bych takto nespravedlivý zákon, který poškozuje občany, vetoval," řekl místopředseda ČSSD a kandidát na hlavu státu Jiří Dienstbier.Nečas je přesvědčen, že restituce jsou pro ČR výhodnéNa rozdíl od ČSSD si Nečas myslí, že podoba restitucí je pro daňové poplatníky výhodná. "Považuji to za pozitivní zprávu, protože v dlouhodobém horizontu to povede k odluce církví od státu, v dlouhodobém horizontu šetří toto řešení finanční prostředky českým daňovým poplatníkům," řekl Nečas v Bruselu.KSČM je postojem Klausem zklamána. "Veřejně na Žofínském fóru prohlásil, že tento zákon nepodepíše, že nesouhlasí s textem zákona. Tím, že zákon sice nepodepsal, ale nevrátil ho Poslanecké sněmovně, se přiřadil ke stoupencům neskutečné obdoby pobělohorské rekatolizace," uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip.Klaus mimo jiné poukázal na to, že nad přijatým řešením nepanuje konsenzus na politické scéně ani ve společnosti. Tajemník Federace židovských obcí ČR Tomáš Kraus dnes ČTK řekl, že také není rád, že v otázce restitucí není široký politický konsensus a že je k němu ve společnosti tolik výhrad. Nicméně je podle něj dobře, že zákon bude platit. "Hlavní je, že se to vyřešilo. Je zde morální rozměr, co bylo ukradeno, musí být vráceno," uvedl Kraus. Zopakoval, že norma je kompromisem. "Politika je uměním možného, zákon je toho výrazem," dodal Kraus.Zákon přivítal předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek (ODS). Podle něj sice nemá pro velkou řadu obcí žádný význam, protože nemají s církevními majetky problém. Je ale naopak životně důležitý asi pro 60 měst a dalším 600 obcím zlehčí situaci. "Pro ty obce, kterých se to týká, je to samozřejmě velká úleva. Konečně budou mít pozemky a budovy reálné vlastníky a někdo se s nimi začne domlouvat, jestli ty pozemky neprodá, umožní na nich stavby nebo budovy opraví," uvedl kladenský primátor.Zákon má začít platit 1. ledna 2013. Církve by mohly od státu dostat zhruba polovinu nemovitostí za zhruba 75 miliard korun, o které přišly za komunismu; jde hlavně o lesy a pozemky. Dále dostanou finanční náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím postupně přestával během 17 let hradit platy duchovních, nyní jim dává asi 1,4 miliardy korun ročně.
Související
Květná zahrada v Kroměříži zůstane státu, potvrdil Nejvyšší soud
Cisterciácké opatství Osek prohrálo. Na vrácení majetku nemá nárok, potvrdil ÚS
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 2 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák