Nečas hájil církevní restituce a zaznělo: Vykašlal ses na lidi!

Praha - Již schválený zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi se znovu stal terčem opoziční kritiky při sněmovních interpelacích. Na písemný dotaz poslance Miroslava Váni (ČSSD) ve čtvrtek obhajoval dohodu premiér Petr Nečas (ODS), zákonodárci vysvětlení nestačilo.

Poslanec zkritizoval styl projednávání zákona, kterým nakonec sněmovní pravicová většina i za podpory nepravomocně odsouzeného poslance Romana Pekárka (za ODS) přehlasovala senátní veto. "Zákon byl propasírován sněmovnou bez jakéhokoliv názoru na pohled opozice. Nebrali jste žádný zřetel na názory občanů, odborníků, laiků, věřících i nevěřících," opřel se do premiéra Váňa, který interpelaci předsedovi vlády zaslal již v červenci. Opoziční zákonodárce zkritizoval i obsah legislativní normy, která podle něj zvýhodňuje církve proti jiným restituentům z 90. let.

Podle Nečase ale společnost o církevních restitucích diskutuje již 20 let. "Vlády sociální demokracie přitom promeškaly napravit tyto křivdy totalitního režimu," vracel úder. Schválené podmínky podle předsedy vlády odrážejí čekací dvacetiletou dobu. Navíc zákon odstraňuje finanční závislost církví a náboženských společností na státním rozpočtu a odblokuje se i majetek 1200 obcí a měst. I když se může zdát, že je částka 59 miliard, kterou stát vyplatí církvím velká, jde podle při rozpočítání do 30 let, kdy bude stát peníze splácet, o méně než 0,1 procenta státního rozpočtu.

Nakonec premiér přidal i dvacet argumentů, proč by měl stát vracet majetek nyní a proč by měl zákon platit od příštího roku. Jedním z nich byly i registrace nových církví, kterým by musela Česká republika vyplácet později více peněz, nebo možné žaloby ze strany církví, které by chtěly majetek zpět.

Váňovi Nečasovy odpovědi nestačily. "Já jsem zde neřekl, že by se církvím neměl navracet majetek. Já jsem řekl, že ten způsob, kterým je majetek církvím a náboženským společnostem vracen, je špatný," uzavřel.

Zákon má podle koalice napravit majetkové křivdy a církevním společnostem navrátit majetek zabavený po roce 1948. Vychází z dohody vlády s církvemi, že se zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.

Primárním cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. Hlavní část vráceného majetku tvoří zemědělské nemovitosti. Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz. První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se bude každoročně snižovat o pět procent.

Zákon již prošel celým legislativním procesem, prezident Václav Klaus jej nepodepsal, ale ani nevetoval, začne tak od příštího roku platit.

Související

Petr Nečas

Expremiér Nečas se rozvedl s druhou manželkou

Definitivní tečku za vztahem, jenž sehrál důležitou roli i ve vrcholné české politice, napsali bývalý premiér Petr Nečas a jeho druhá manželka Jana Nagyová. Někdejší životní partneři se rozvedli. Již loni se Česko dozvědělo, že už netvoří pár. 
Petr Nečas u soudu v kauze Nagygate

Nečas, Nagyová a Boček jsou vinní v kauze trafik pro poslance ODS, rozhodl soud

Soud dnes v rámci kauzy tzv. trafik pro poslance ODS vynesl verdikt týkající se bývalého premiéra Petra Nečase (ODS). Nečasovi udělil podmíněný trest v délce 2,5 roku a peněžitý trest ve výši milionu korun. Jeho manželka Jana (dříve Nagyová) a spoluobžalovaný bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček byli odsouzeni k dvouletým podmíněným trestům a pokutě ve výši 300 000 korun. Verdikt není pravomocný.

Více souvisejících

Petr Nečas ČSSD církevní restituce

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

včera

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy