Volby do Poslanecké sněmovny se budou konat 28. a 29. května

"Termín již kontrasignoval premiér, jedná se tedy o definitivní ústavní akt," řekl Klaus. Již dříve, přes protesty ČSSD a ODS, avizoval, že termín voleb bude co nejzazší. Pátek a sobota 28. a 29. května jsou přitom dny, kdy se volby mohou konat nejpozději. Ukládá to ústava, podle níž se musejí konat během měsíce před skončením volebního období. To v případě nynější sněmovny skončí ve čtvrtek 3. června.

Klaus v pátek prohlásil, že nejzazší termín voleb zvolil proto, aby předešel případnému zvýhodňování některých stran a aby zbytečně nekrátil funkční období stávajícím poslancům.

V Česku se měly kvůli jarnímu pádu vlády konat předčasné volby již 9. a 10. října minulého roku. Ústavní soud je však na základě stížnosti poslance Miloše Melčáka zrušil. Politické strany se proto rozhodly, že schválí zákon o samorozpuštění sněmovny. Ten prošel, ovšem před samotným hlasováním o rozpuštění dolní komory, se rozhodli představitelé ČSSD od této myšlenky ustoupit. Domnívali se, že vyhlášení voleb na začátku listopadu by bylo riskantní, protože Ústavní soud by je mohl opět zrušit. ČSSD také poukazovala na to, že sněmovna se musí s ohledem na finanční krizi plně věnovat tvorbě rozpočtu pro příští rok. "Svět se nezbláznil, zbláznili se politici sociální demokracie. Nejprve si vynutili demisi vlády, požadovali předčasné volby a nyní si dělají z voličů legraci," komentoval tehdy situaci předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).

Následně někteří zákonodárci zvažovali, že by se volby mohly uskutečnit ještě v lednu. "Tři měsíce před řádným termínem by se podle ústavy volby neměly konat. Tento termín je bezpředmětný," oponoval však šéf senátorů Sobotka.

Při volbách do sněmovny volí občané starší 18 let poměrným systémem prostřednictvím kandidátních listin a udělováním preferenčních hlasů. Ve volbách se o 200 křesel v dolní komoře utkají kandidáti starší 21 let ve volebních obvodech, které kopírují kraje. Funkční období zákonodárců je v případě, že se nekonají předčasné volby, čtyřleté.

Aby strana byla zařazena do přepočítávání hlasů na mandáty, musí ve volbách získat alespoň pět procent hlasů. Podle volebních průzkumů by volby do sněmovny vyhrála ČSSD, ODS by skončila druhá. O třetí místo bojuje KSČM s TOP 09. Lidovcům a Straně zelených podle některých průzkumů hrozí, že nepřekročí povinný volební práh. Šanci získat ve sněmovně několik mandátů by naopak podle odborníků mohly mít Věci veřejné Radka Johna nebo Strana práv občanů Miloše Zemana.