Přes 20 senátorů podá ústavní stížnost na zrušení části amnestie

Praha - Návrh ústavní stížnosti na zrušení části amnestie, kterou vyhlásil prezident Václav Klaus, mají senátoři dostat v úterý. Odeslat ji chtějí do konce týdne, řekla dnes ČTK senátorka Alena Dernerová (za Severočechy.cz). Podle ní bude pod stížností přes 20 senátorských podpisů, tedy více než 17 minimálně potřebných. Nové přibývaly po nedělním oznámení o přípravě stížnosti.

"Už včera jich bylo významně přes dvacet," uvedla dopoledne Dernerová a dodala, že dnes se jí kvůli stížnosti ozvali další tři kolegové. Musí dodat i plné moci, aby mohli být před Ústavním soudem zastupováni. Shromažďování komplikuje to, že je senátoři posílají. "Někdo je ze Zlína, někdo ze Znojma," uvedla Dernerová. Zlínsko v Senátu spolu s Tomiem Okamurou zastupuje místopředsedkyně horní komory Alena Gajdůšková (ČSSD), Znojemsko pak Marta Bayerová (KSČM).Ke stížnosti by se mohli připojit také senátoři z klubu Starostové a Ostravak, řekl ČTK jejich předseda Jan Horník. "Zatím to předběžně vypadá, že kolegové jsou schopni to také podepsat," uvedl šéf klubu se senátory za strany vládní koalice. Záležet podle něj bude i na konečném znění stížnosti, zejména na tom, aby směřovala vůči druhému článku Klausovy amnestie, který zastavuje déle než osm let trvající trestní stíhání.Stížnost, kterou po právní stránce připravují advokáti Hana Marvanová a Milan Hulík, je založena na tom, že amnestie porušuje práva rovnosti občanů poškozených amnestovanými a že poškozeným uzavírá možnost domoci se jejich nároků. Dernerová přislíbila, že finální text stížnosti bude zveřejněn. "Myslím, že to není nic tajného," uvedla."Hrad tohle nečekal. Můžeme se těšit na nějaké další invektivy, ale nám, upřímně řečeno, jsou úplně jedno," poznamenala senátorka. Reagovala tak na vyjádření prezidentova mluvčího, podle něhož je ústavní stížnost jen politickým gestem. Klaus sám popřel, že měla amnestie pomoci konkrétním stíhaným v ostře sledovaných kauzách a dodal, že ho takové spekulace urážejí.Dernerová k námitkám uvedla, že ústavní stížnost není žádným zviditelňováním. "Prostě je to jenom vyjádření toho, co cítí většina národa," řekla. Ústavní stížností má podle ní napravit bezpráví, kdy jedna skupina lidí, a to ta špatná, je povýšena na tu normální," dodala.

Související

Pavel Blažek

Ministr Blažek prozradil, jestli Zeman plánuje vyhlásit amnestii

V současné době se podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) nepřipravuje amnestie ke konci mandátu prezidenta Miloše Zemana. Řekl to dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. V polovině prosince uvedl i sám prezident, že amnestii do konce svého mandátu nevyhlásí. K vyhlášení amnestie na rozdíl od prezidentské milosti by potřeboval spolupodepsání premiérem.
Miloš Zeman

Zeman neplánuje napodobit Klause, amnestii nechystá

Prezident Miloš Zeman dnes jednoznačně vyloučil, že by do konce prezidentského mandátu vyhlásil amnestii. V rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu zopakoval svůj názor, že milosti mají být udíleny selektivně. Zároveň obhajoval svou milost pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka

Více souvisejících

amnestie Senát ČR Václav Klaus

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

Zdena Mašínová

Zemřela Zdena Mašínová

Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Evropská unie

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump: Teheránu trvalo vyjednávání o dohodě příliš dlouho, bude za to muset zaplatit

Spojené státy a Írán se ocitly na hraně dalšího vážného konfliktu poté, co si v noci na dnešek vyměnily intenzivní palbu. Jde o největší vojenskou eskalaci od chvíle, kdy bylo 8. dubna sjednáno příměří. Noční údery opětovně vyvolaly silné pochybnosti o tom, zda toto příměří vůbec ještě platí, a vážně ohrožují veškeré diplomatické úsilí, které mělo vést k definitivnímu ukončení války.

před 8 hodinami

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Belfast v plamenech. Po brutálním útoku migranta vyšli naštvaní lidé do ulic, vypukly nepokoje

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty, které vyvolaly výzvy krajně pravicových aktivistů v reakci na pondělní útok nožem. Dav, v němž se nacházeli maskovaní muži, v úterý večer zapaloval auta i domy a blokoval silnice v Belfastu a jeho okolí. K nepokojům došlo jen několik hodin poté, co k pouličním akcím vyzvali například Elon Musk nebo Tommy Robinson. Demonstranti mimo jiné unesli a zapálili autobus na Newtownards Road ve východním Belfastu, přičemž nad hořícími vozy v dalších čtvrtích musel hlídkovat policejní vrtulník.

před 9 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

USA se pomstily za sestřelený vrtulník Apache

Spojené státy americké se odhodlaly k odvetnému vojenskému kroku a zahájily novou sérii útoků zacílených na území Íránu. Velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, východní Afriku a střední Asii (CENTCOM) oznámilo, že tato operace byla spuštěna jako přímá reakce na předchozí zničení amerického vrtulníku. K zahájení náletů došlo v pět hodin odpoledne východoamerického času.

před 10 hodinami

Prezident Trump

Lidé Trumpovi nevěří. USA jako spojence vnímá jen každý desátý Evropan

Důvěra Evropanů v americké bezpečnostní záruky klesla na historické minimum. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) před nadcházejícími summity zemí G7 a NATO ve Francii a Turecku. Podle získaných dat považuje Spojené státy za přímého spojence pouhý jeden z deseti obyvatel v patnácti dotázaných evropských zemích. Ve všech těchto státech navíc panuje většinová skepse ohledně toho, zda by jim USA v případě napadení přispěchaly na pomoc.

před 10 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Trump a Netanjahu věřili, že porážka Íránu Blízký východ změní. Vše je ale úplně jinak

Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli přesvědčeni, že triumf nad Íránem přinese zásadní proměnu Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, avšak zcela jiným směrem, než oba státníci předpokládali, neboť islámskou republiku se porazit nepodařilo. Aktuální situace hrozí přerůst v dlouhodobou, opotřebovávací a permanentní krizi, která bude střídavě přecházet do otevřených vojenských střetů. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnějším, než Trump s Netanjahuem kalkulovali, přičemž jejich chybný odhad vedl ke ztrátě kontroly nad dalším vývojem.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

V satelitním městě Balašicha nedaleko Moskvy došlo v úterý ráno k výbuchu osobního automobilu, při kterém zahynul řidič. Incident se odebral kolem půl šesté ráno, kdy v blízkosti obytného domu explodovalo jedoucí vozidlo značky BMW X3.

včera

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

EU chce zakázat vstup všem Rusům, kteří od začátku války sloužili v armádě

Evropská unie plánuje v rámci nového balíčku sankcí zakázat vstup na své území všem ruským vojákům, kteří od začátku války sloužili v tamních ozbrojených silách. Návrh jednadvacátého souboru opatření od zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022 představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

včera

Lukašenko odmítl poslat běloruské vojáky na Ukrajinu: Nebudeme potravou pro děla

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko vyloučil možnost, že by vyslal své vojáky bojovat na Ukrajinu. Během projevu v západoběloruském městě Hrodna podle polského webu TVP prohlásil, že jeho vojáci se nenechají zneužít jako kanonenfutr pro cizí zájmy. Zároveň však potvrdil, že vojenské a obranné spojenectví s Ruskem zůstává plně v platnosti a Minsk je v případě potřeby připraven Moskvu bránit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy