ŠOK! Klaus dříve stejně jako nyní Schwarzenberg kritizoval odsun Němců!

„Já jsem vždy říkal a na tom trvám, že to, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta (Edvarda) Beneše ocitla v Haagu," uvedl Schwarzenberg k poválečnému odsunu Němců. Ti byli vyhnání na principu kolektivní viny. Benešovy dekrety pak zakotvovali to, že byli zbaveni českého občanství a veškerého majetku. Vytvořili se tak okolnosti vedoucí odsunu Němců.

Klaus k výroku Schwarzenberga v sobotu pro server Novinky.cz uvedl: „ asi byl zvyklý, že mu vždy všechno prošlo, ale já mu tento výrok prominout nikdy nemohu." Nyní proto Klaus zpochybňuje Schwarzenbergovo češství skrze tyto otázky.

Přitom 15. března 2003 vydal Klaus úplně jiné prohlášení: „Patnáctého března 1939 naše země ztratila samostatnost a na mnoho let v ní zavládl nacistický teror. Ten tragickým způsobem zasáhl životy obyvatel tehdejšího Československa a to bez ohledu na jejich individuální činy, názory, postoje či eventuální viny. Zasáhl nejprve osudy Čechů a dalších národností, žijících v naší zemi, a nakonec – v podobě poválečného odsunu – i českých Němců. Tyto události, plné násilí a lidských tragédií, poznamenaly celé generace a pocity křivd v myslích řady lidí přežívají dodnes.

V České republice i v Německu bychom si měli umět říci: toto se stalo, dnes už minulost nezměníme, z dnešního hlediska šlo o činy nepřijatelné. Obracejme se do budoucnosti a podpořme kroky, které nastolují vzájemnou spolupráci, přátelství a porozumění." Trochu jiná písnička od Klause, kterou můžete nalézt na jeho stránkách ke zmíněnému datu.

Myšlenkou odsunu Němců se Beneš zabýval již v roce 1942. K realizaci pak získal souhlas Velké Británie, USA a SSSR. Velmoci však požadovali, aby odsun proběhl humánní cestou. Tato myšlenka vzala za své za tzv. divokého odsunu.

První Benešovy dekrety se týkaly vytvoření exilové vlády v Londýně. Další z dekretů byly o převzetí kontroly nad Československem. Poslední Benešovy dekrety se týkaly například znárodnění podniků a přístupu k menšinám, které žily ve státě.