Klausovo politické fiasko: Se svým vetem loni nepochodil!

Sněmovna rozhodovala o 29 předlohách, které Senát zamítl. Nepřehlasovala jen dvě veta. Neuspěl poslanecký návrh Ivany Řápkové a Lenty Kohoutové (obě ODS), podle kterého by dávka na živobytí podléhala exekuci a dlužníci by dostali možnost podepsat na tuto dávku s úřady dohodu o srážkách. Ve Sněmovně také napoprvé narazil vládní daňový balíček, když ho po senátním vetu nepodpořila skupina rebelujících poslanců ODS.

Klaus loni vetoval podle statistiky 13 norem. Sněmovna prezidenta ve všech případech přehlasovala.

Veto patří mezi základní pravomoci českého prezidenta. Dovoluje mu vrátit Parlamentem schválený návrh zákona zpět Poslanecké sněmovně spolu s odůvodněním. Musí tak učinit ve lhůtě 15 dnů počínající den po předložení zákona k podpisu a nemůže tak učinit u ústavních zákonů. Přehlasovat veto může nadpoloviční většina všech poslanců. Pokud si prezident není jistý ústavností zákona, může podat Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona. Zákon ovšem nabude platnost.

Právo vetovat zákon patří mezi ty prezidentské pravomoci, na které se nevztahuje kontrasignace předsedy vlády nebo jejího pověřeného člena. Vrátit zákon Poslanecké sněmovně k novému posouzení smí prezident na základě vlastního rozhodnutí, bez nutnosti schválení tohoto aktu někým dalším. 

Oproti Klausovi, který například v roce 2006 vetoval 25 zákonů, Havel používal právo veta poměrně zřídka. Ve svém prvním volebním období použil veto jen devětkrát. Čtyřikrát byl poslanci přehlasován, čtyřikrát nebyl, v jednom případě rozhodl o zrušení platného zákona na návrh prezidenta Ústavní soud. Ve druhém volebním období použil veto sedmnáctkrát, ve všech případech však byl poslanci přehlasován. Úspěšnější byl u ústavního soudu, který čtyřikrát alespoň částečně návrhům prezidenta vyhověl. 

S pozměňovacími návrhy vrátil Senát poslancům 66 předloh. V těchto případech byla horní komora mnohem úspěšnější než u vet; Sněmovna schválila v senátním znění 33 z nich. Ve sněmovním znění poslanci potvrdili 32 zákonů a jeden nepřijali vůbec. Šlo o poslaneckou novelu Pavla Staňka (ODS), kterou chtěl podpořit střídavou péči o dítě v případech rozchodu rodičů.

Do Sněmovny dorazilo od začátku volebního období do konce loňského roku 463 návrhů zákonů. Z nich 270 schválila a 251 už vyšlo i ve Sbírce zákonů. Pět desítek předloh poslanci zamítli.

Nejvíc návrhů zákonů předložila vláda, a to skoro 267. Činili se i poslanci, kteří podali na 147 předloh. Dalších 28 norem připadá na Senát a 21 na krajská zastupitelstva.