Poslanci schválili zákon omezující anonymní akcie. Suchánek neuspěl

Ukázalo se však, že návrh rozdělil poslance ODS. 18 z nich totiž podpořilo pozměňovací návrh poslance Suchánka, který chtěl, aby se zrušení anonymních akcií netýkalo těch, které už existují, a aby se povinnost rozkrýt vlastnickou strukturu týkala pouze firem, které se ucházejí o veřejné zakázky. Část poslanců ODS však zůstala osamocena a návrh tak neprošel.

Každá akcie na majitele tak bude muset být podle návrhu zaknihována u centrálního depozitáře nebo fyzicky uložená u banky. Všechny akciové společnosti, které by chtěly mít dál akcie na majitele, si budou muset vybrat jednu z těchto variant nebo přistoupit na transformaci svých cenných papírů na akcie na jméno. Ta bude podle exministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila ze zákona následovat automaticky k 1. lednu 2014.

Jak zaknihování v centrálním depozitáři, tak fyzické uložení akcie u banky (imobilizace) budou zahrnovat identifikaci vlastníka akcií. "Tato identifikace umožňuje využití pro orgány činné v trestním řízení, jakož i další dozorové a správní orgány, zadavatele veřejných zakázek, poskytovatele dotací a grantů a další subjekty. Převod práva vlastnického k zaknihovaným nebo imobilizovaným akciím je vázán na změnu zápisu vlastníka u centrálního depozitáře či banky," stojí v předkládací zprávě ministerstva.

Právě více možností se však nelíbilo poslancům Věcí veřejných. Čestný předseda strany Radek John to označil za "šizení zkušených dinosaurů". VV chtěly, aby existovala jediná možnost, a to zapsání akcií do centrálního registru. Ostatní možnosti jsou totiž podle nich neprůhledné. Návrh občanského demokrata Suchánka byl podle Johna pokusem o legalizaci mafiánských struktur. Ani návrh Věci veřejných však nakonec nenašel potřebnou podporu.

S jejich snahami však nemusí být ještě konec. Jejich nedůvěru k dalším možnostem, zejména pak k takzvané imobilizaci, totiž sdílí i sociální demokraté, kteří v úterý pro návrh hlasovali. Ti se zřejmě pokusí ještě návrh upravit v Senátu, kde mají jejich zákonodárci většinu.

Zachování více možností však v Poslanecké sněmovně zastával například exministr Pospíšil, který jej odůvodnil snahou, aby si společnosti mohly vybrat a minimalizovat své náklady. Snahou vlády je totiž podle něj zvýšení transparentnosti a ne šikanování firem.

Smyslem návrhu je podle rezortu spravedlnosti vyloučit možnost existence akcionářských struktur, u kterých není identita akcionářů ze strany státních orgánů ověřená. Od nového zákona si slibuje, že opatření omezí možnost nelegálních výnosů z trestné činnosti.

Současně novinka zavádí také povinnost akcionářů držících listinné akcie na jméno zavést si pro účely výplaty dividendy účet u banky. Po zavedení úpravy tak bude možné ověřit identifikaci akcionáře, kterou provádí společnost sama, ale také sledovat tok dividend a jiných peněžitých plnění ve prospěch daného akcionáře.

Číslo bankovního účtu bude povinnou náležitostí seznamu akcionářů a akciová společnost bude mít povinnost tyto údaje poskytnout orgánům činným v trestním řízení za stejných podmínek, jako údaje o akcionáři poskytuje centrální depozitář podle zákona o podnikání o kapitálovém trhu.