Negativní kampaň má smysl, nesmí se však přehnat

"Použití negativní kampaně nemusí znamenat něco špatného. Negativní sdělení obsahuje informace, které pro voliče mohou mít nějaký užitek," tvrdí Lebedová. Připomněla kampaň sociálních demokratů například proti zdravotnickým poplatkům. "Tato negativní kampaň, byla zaměřena na program a adresnou kritiku vládní reformy a voliči na to reagovali," vysvětlila politoložka.

Velkým nešvarem a specifikem českých volebních kampaní jsou podle ní například anonymní billboardové kampaně namířené proti nějaké straně, přičemž ale není jasný její zadavatel. V Anglii například není možné, aby strana nechala vylepit nepodepsané plakáty, za svým tvrzením si musí stát a přiznat jej, upozornila.

Problematická je skutečnost, že volič anonymní billboardy ve volební soutěži zaregistruje, nějakým způsobem zpracuje a informace v nich poskytnuté ho mohou ovlivňovat. Tím, že však nezná zadavatele, nemá kompletní informace pro své rozhodování a neví, kdo stojí za negativním útokem a kdo za něj nese odpovědnost, vysvětluje politoložka. "Nepomůže už, když se k tomu strana dodatečně přihlásí," dodává.

Jako další nefér metodu volební soutěže zmínila zakládání pirátských internetových stránek. Spekulovalo se o tom, že z popudu sociální demokracie vznikla stránka, která se vydávala za oficiální web Strany práv občanů Miloše Zemana. "Pokud za tímto počinem opravdu stojí sociální demokracie, rozhodně to není postup, který bych od parlamentní strany očekávala. Něco takového by si parlamentní strana neměla dovolit," odmítá tyto metody Lebedová. "Způsoby vedení kampaně rozhodně nekultivují politickou soutěž a těžko pak lze dát za pravdu straně, která tyto metody často používá a zároveň si její předseda Jiří Paroubek stěžuje na média, že se k němu chovají nekorektně," říká Lebedová.

Řešením by podle ní bylo zavedení a dodržování jasných pravidel, aby se eliminovaly zmíněné problémy. Negativní kampaň je v současné době nutné chápat jako legitimní nástroj volební soutěž. "Podle některých odborníků negativní kampaně voliče od voleb neodrazují, ale naopak je mohou za určitých okolností i mobilizovat k volební účasti a vtahovat do volební kampaně," uvádí Lebedová. Pokud by však všechny strany proti sobě vedly negativní kampaň navzájem, bylo by to pro voliče velmi nepřehledné a ve vzájemných útocích a protiútocích stran by se ztráceli. "Kromě toho, některé strany si negativní kampaň dovolit nemohou, například lidovci, protože by si tím zavřeli možnou cestu k případné spolupráci s velkými stranami ve vládní koalici," doplnila.

Problémem českých volebních kampaní nejsou podle Lebedové samotné negativní kampaně, ale spíše skutečnost, že některé strany je stále ještě nedovedou efektivně vést a časově rozfázovat. "Například připraví do začátku horké fáze kampaně billboardy, ale tím to pro ně končí. Vůbec neumějí reagovat na průběh kampaně ostatních stran a aktuální události, případně vytvářet situace nutící k reakci ostatní soupeře. "Jedinou výjimkou je asi Parobkova ČSSD, která dokáže nejvíc reagovat na kroky svých soupeřů a ovlivňovat veřejné mínění i média," uzavřela.