ČSSD jde církvi po krku. Už má plán, jak s ní zatočí!

Zákon o majetkovém vyrovnání, který v pondělí posvětil Ústavní soud, otevírá církvím cestu k nemovitému majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň bude během 17 let snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně.

"Já si myslím, že ten finanční příspěvek, který je v rozsahu 17 miliard, tak tam nevidím žádný právní problém, ten se dá zrušit okamžitě," řekl k plánům své strany Zaorálek, podle něhož ČSSD s navrácením církevního majetku v zásadě souhlasí, nikoliv však s jeho konkrétním provedením.

Místopředseda se také obává prolomení hranice února 1948 a zpochybňuje i výši finanční náhrady. "Nám připadá, že tahle finanční náhrada je nesmírně sporná, a my budeme jednat s církvemi a usilovat o změnu zákona a snížení té náhrady," uvedl.

Nevyloučil přitom ani možnost změny zákona bez souhlasu církví, které již se státem podepsaly příslušné smlouvy. "I u Ústavního soudu se na to děla debata a dala by se číst i tak, že ono nelze jednoduše ty smlouvy nadřazovat zákonu. To znamená, že může být i právní výklad, že zákon se dá změnit, a pak se budou řešit smlouvy," uvedl Zaorálek s tím, že to bude ještě předmětem analýzy.

Prohra u soudu znepokojila šéfa Věcí veřejných, Víta Bártu. "Ústavní soud morálně církevní restituce odsoudil, ale krádež miliard potvrdil. Reálný apel národu Ústavního soudu je tak: krást se nemá, ale někteří mohou," napsal on-line deníku TÝDEN.CZ.

Podobný postoj zaujal i šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. "Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu nemůže nic změnit na tom, že církevní restituce jsou nespravedlivé, vysoce předražené a krajně sporné, neboť velkou část majetku měly církve v minulosti pouze ve správě," napsal on-line deníku TÝDEN.CZ. Připomněl, že proti schválení zákonu vládou opakovaně vystupovala opozice a Senát. "Je chyba, že Ústavní soud nevyužil možnosti tento pochybný stamiliardový převod státních peněz a státního majetku zastavit. Je rovněž chyba, že Ústavní soud odmítl provést důkazy navrhované opozicí a že se nezabýval rozsahem vydávaného majetku. Je totiž vydáván zcela netransparentně, bez potřebných průkazných dokladů," dodal Sobotka.

Verdikt soudu naopak nepřekvapil ústavního právníka Jana Kyselu. "Zdá se mi, že na to, aby mohl soud vytvořit konstrukci protiústavnosti, musel by se pohybovat ve velmi abstraktních úvahách o legislativní svévoli. Musel by říci, že stát nemá dostatečně spočítáno, komu má co vracet. Jinak se mi nezdá, že by se na zákoně dalo najít něco vadného," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ.