Na Úřadu vlády používaly dost pochybné praktiky!

Prvním případem je zveřejnění platu a statisícových odměn ředitelky Nečasova kabinetu Jany Nagyové údajně Karlem Randákem, který je členem správní rady NFPK. Randák je stíhaný pro trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji. Podle Kočího je celé stíhání nesmyslné, neboť u zaměstnance veřejné správy (tedy příjemce veřejných prostředků) má veřejnost právo vědět o výši platu a odměn.

„Při hlavním líčení se absurdita celého případu projevila naplno. Nejprve při čtení obžaloby nebyl nikdo z přítomné veřejnosti schopen pochopit tvrzení státní zástupkyně Martiny Adámkové, že zveřejněním pravdivých údajů o výši platu byla Janě Nagyové způsobena vážná újma," uvádí Kočí.

Pozastavuje se však i nad zjištěními u soudu, že výplatní pásky na Úřadu vlády nepodléhají žádné evidenci a může si je vytisknout takřka, kdo chce. Na podkladech pro zpracování mzdy a pracovním výkazu Nagyové měla navíc podle svědkyně pracovat sama Nagyová.

Druhým případem před soudem byla žaloba Ivo Rittiga vůči NFPK. Rittig požadoval, aby ze stránek NFPK byly odstraněny informace o tunelování Dopravního podniku hlavního města Prahy. Tato žaloba byla nepravomocně zamítnuta.

„Dle závěrů soudu je spojení, které učinil NFPK, tedy spojení žalobce (Ivo Rittiga) s Dopravním podnikem důvodné. A je rovněž po právu, pokud NFPK, s užitím slova pravděpodobně, sdělil veřejnosti, že Ivo Rittig byl konečným příjemcem 17 haléřů za každý prodaný lístek. NFPK se tak v řízení podařilo dokázat to, co se zatím policii prokázat nedaří," dodává Kočí.