Ochrana whistleblowerů v Čechách? Nadační fond proti korupci představil návrh nového zákona

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) počátkem února uvedl, že hodlá svůj návrh zákona o ochraně oznamovatelů poslat vládě do konce února, Jiří Kapras z ministerstva spravedlnosti dnes v diskusi řekl, že návrh byl vládě předložen v pondělí. Kromě možnosti podat anonymní oznámení nebo samotné ochrany oznamovatele podle Kaprase navrhuje zejména vznik agentury, přes kterou by bylo možné protizákonné jednání nahlásit, oznamovatel by se mohl stále obrátit i na policii. Větší zaměstnavatelé by také museli vést interní oznamovací systém, šlo by zhruba o 5000 až 6000 zaměstnavatelů.

Právě zamýšlený vznik agentury ale fond kritizuje. "Nevidím nějaký důvod, proč by mezi oznamovatele (...) a orgány činné v trestním řízení měl být vkládán nějaký další článek, který by měl oznámení vidět nebo zvažovat, zda oznámení postoupí dál," řekl legislativní expert fondu Ondřej Závodský.

Podle něj musí mít oznamovatel jistotu, že mu prostředky nebo čas, co do činnosti vloží, budou nějak kompenzovány. Návrh fondu proto oproti tomu vládnímu obsahuje možnost žádat po ministerstvu financí náhradu ušlého zisku nebo nemajetkové újmy. Dostat by pak mohli čtvrtletně maximálně padesátinásobek minimální mzdy, což by nyní činilo 667.500 korun, u nemajetkové újmy jednorázově maximálně 100.000 korun.

Návrh zákona má chránit lidi, kteří nahlásí některé trestné činy páchané na pracovišti. Netýká se jen zaměstnanců v pracovním poměru, ale také státních úředníků, příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků. Lidé, kteří trestnou činnost nahlásí, jsou podle fondu zaměstnavatelem postihováni, často je s nimi pod různými záminkami ukončen pracovní poměr.

Návrh fondu by umožnil zavedení informačního systému, díky kterému by oznamovatel mohl s policejním orgánem nebo státním zástupcem komunikovat anonymně. Utajení totožnosti by trvalo do předběžného přiznání statusu "chráněného" oznamovatele. K tomu, aby byl například přeřazen na jinou činnost, byla mu dána výpověď nebo byl zproštěn výkonu služby by pak zaměstnavatel potřeboval souhlas úřadu práce. Obdobně by se postupovalo i u úředníků, příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků.

Další návrh zákona v minulosti předkládali i Piráti, nyní podle poslance Lukáše Černohorského vypořádávají předchozí připomínky. Status ochrany by například podle jejich návrhu uděloval veřejný ochránce práv. Kapras ale dnes podotkl, že ombudsmanka o agendu nestojí. O větší ochraně oznamovatelů se mluví už několik let, žádný z minulých návrhů ale schválen nebyl. Na půdě Sněmovny se návrh zákona na ochranu oznamovatelů řešil naposledy v roce 2017, kdy bylo projednávání odloženo.