Varšava - Polský prokurátor dosud nezískal žádnou informaci, která by nasvědčovala tomu, že by politici nebo někdo z jejich doprovodu vyvíjel na kapitána havarovaného prezidentského letadla tlak, aby přistál ve Smolensku. Informuje o tom v pondělí agentura Reuters.
Polská média se dohadují, zda se kapitán letadla Tu-154M podvolil tlaku polské delegace nebo samotného prezidenta Lecha Kaczyńského, aby přistál přes hustou mlhu. „V současné fázi vyšetřování nemáme žádné takové informace,“ řekl prokurátor Andrzej Seremet.
Prokurátor dále uvedl, že vyšetřovatelé znovu vyslechnou dva letové dispečery z věže smolenského vojenského letiště Severnyj. "Tentokrát ale u toho budou také polští vyšetřovatelé a odborníci na letecké katastrofy," řekl podle serveru dziennik.pl Seremet.
Letoun havaroval v sobotu ráno při pokusu přistát na vojenském letišti ve Smolensku. V místě nehody v té době panovala hustá mlha. Podle ruských vyšetřovatelů neštěstí zavinil kapitán letounu, který trval na tom, že na letišti přes špatnou viditelnost přistane.
Vyšetřovatelé v pondělí analyzovali záznamy z černých skříněk, které potvrdily, že hlavním problémem byla mlha v kombinaci s malou výškou letu.
„Kdyby letěli o deset až patnáct metrů výš, přistání by bylo úspěšné,“ prohlásil jeden z vyšetřovatelů.
Kapitán letounu Arkadiusz Protasiuk se třikrát pokusil přiblížit letišti a zahájit přistávací manévr. Pokaždé neúspěšně.
Řízení letového provozu ho přitom opakovně vyzývalo, aby přistál na jiném letišti. V úvahu připadal Minsk nebo Moskva. Posádka se ale přesto pokusila přistát ve Smolensku - prý proto, aby polská delegace nezmeškala začátek ceremoniálu v Katyni.
Tupolev během přistávání zachytil křídlem o stromy, zřítil se na zem a rozpadl se na několik kusů, které začaly hořet.
Na palubě letounu bylo 96 lidí, nikdo z nich včetně prezidenta a jeho manželky havárii nepřežil.
Související
Polsko dal řeší tragédii, při které zemřel Kaczyński. Chce zatknout dispečery
Kaczyński: Rusko může za leteckou katastrofu u Smolenska, mám důkazy
Lech Kaczyński , Letecké nehody
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák