Fiasko: Církev neustoupila, Sobotka se snažil marně

Zástupci církví odmítli možnost změny restitučního zákona a z něj vyplývajících smluv. "Úvahy o změnách smluv a zákona jsou pro církve téměř nepředstavitelné," prohlásil po jednání předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml. Komise odborníků by podle něj ale mohla připravit prováděcí předpisy k naplňování těchto právních dokumentů.

Církve a náboženské společnosti chtějí zmírnit finanční náhrady tím, že mohou přijmout část náhrad formou krátkodobých dluhopisů. "Tyto konkrétní otázky mají být dále precizovány kompetentními experty," stojí v prohlášení, které poskytlo tiskové oddělení pražského arcibiskupství. Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub uvedl, že expertní komise by měla mimo jiné navrhnout, jak velký objem náhrady by církve formou dluhopisů mohly dostat. Sobotka před jednáním uvedl, že řešení s dluhopisy nepostačuje.

Církev také uvedla, že nebude žádat o navrácení budov, které jsou nutné k chodu a bezpečnosti Pražského hradu. Odkazuje k dohodě mezi Kanceláří prezidenta republiky a Správou Pražského hradu o výměnách budov v areálu, které by oběma stranám poskytly vhodné prostory pro činnost. Holub připustil možnost jasnější deklarace, že prostředky z náhrad budou použity na sociální, zdravotní, školské a kulturní aktivity, což byl další s požadavků sociální demokracie.

"Během dnešního jednání nedošlo k nějakému sblížení postojů sociální demokracie a církví, které se účastní na dohodě o narovnání s církvemi," řekl novinářům Sobotka.

Do chystané expertní skupiny by měly nominovat své zástupce církve a pouze ČSSD. "Skupina projedná všechny tři návrhy, se kterými dnes sociální demokracie přišla," konstatoval Sobotka s tím, že předpokládá, že jednání skupiny bude trvat několik týdnů. Poté by se znovu sešli stejní zástupci obou stran jako dnes. O tom, kdo ve skupině usedne za ČSSD, bude vedení stran jednat v pátek.

Na dotaz, zda by se po tu dobu mohlo odložit uzavření koaliční smlouvy s ANO a lidovci, kteří změnu restitucí odmítají, Sobotka řekl: "To jsou dvě věci, které spolu nemusí bezprostředně souviset."

Katolická církev plánuje investiční fond

Ze zisku fondu by měli těžit jednotliví vkladatelé, to znamená diecéze. Hospodářských novinám to řekl generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. Výnosy pak diecéze nebo řeholní řády použijí na investice do škol, hospiců nebo na opravy kulturních památek.

Fond je jeden z mnoha osvědčených a zavedených způsobů, jak investovat peníze. A podle odborníků se hodí pro instituce, které mají velkou hotovost. Obyčejně je to skupina investorů, což podle expertů přináší řadu výhod. Někteří z nich můžou dosáhnout na více typů majetku, než kdyby do něho investovali sami. Fond lze také efektivněji spravovat.

„Je tam efektivnější správa, co se týká většího objemu prostředků, a samozřejmě investoři si dosáhnou na jiná aktiva, než když by museli ten investiční nástroj koupit sami," vysvětluje analytik UniCreditBank Dušan Jalový a dodává: „Jsou případy, kdy prostě váš majetek, vaše peníze uspořené v bance, nedosahují takové výše, abyste se mohli účastnit nákupu nějaké nemovitosti, ale přes ten investiční fond jste schopen toho dosáhnout."

Česká biskupská konference na svých stránkách vyjmenovává několik mýtů ohledně církevních restitucí. Jak tedy celou věc vidí církev?

1. mýtus: Navrácený majetek v hodnotě 134 miliardy korun je nepřiměřeně vysoký

O vyrovnání vztahů mezi církvemi a státem se jedná od poloviny 90. let. Navrácení církevního majetku byl od počátku nezbytnou součástí vyrovnání. Po odmítnutí církevních asignací byl církevní majetek považován za hlavní zdroj financování církví a náboženských společností v situaci, kdy státní rozpočet přestane financovat duchovenské aktivity církve (platy duchovních a příspěvek na provoz ústředí). Na vymezení a ocenění původního církevního majetku spolupracovalo ministerstvo kultury s ministerstvem financí a ministerstvem zemědělství na základě podkladů od církví a náboženských společností. Tyto podklady a metodika ocenění byly v roce 2008 kontrolovány a verifikovány renomovanou mezinárodní poradenskou firmou Ernst & Young. Pokud by se měla hodnota navráceného církevního majetku změnit, je nezbytné kvalifikovaně říci, v čem byla metodika stanovení hodnoty nesprávná, co je třeba změnit a jak nově stanovit hodnotu majetkové podstaty vyrovnání vztahu mezi církvemi a státem.

2. mýtus: Majetek se bude vracet v nejméně vhodném období ekonomické recese

Systematická diskuse o církevním vyrovnání byla zahájena vládou Miloše Zemana v letech 1998 - 2002. Ministr kultury tehdejší sociálně demokratické vlády Pavel Dostál ustanovil komisi pro narovnání vztahů mezi církvemi a státem. Hodnota majetkového vyrovnání, s níž se pracovalo v roce 2000, činila 100 miliard korun. Tato suma vloni odpovídala částce 131 mld. Kč v cenách roku 2011. Na konci letošního roku při očekávané roční míře inflace 2,9% by činila 134,556 mld. Kč! Byla by tedy o 556 milionů vyšší než částka, kterou nyní předkládá vláda České republiky!

V roce 2008 skončilo 10leté období hospodářské expanze, které bylo vystřídáno obdobím hospodářského poklesu vyvolaného světovou finanční a dluhovou krizí. Po něm přišla hospodářská recese, která nás prozatím sužuje. Makroekonomická predikce Ministerstva financí ČR odhaduje v příštím roce 1% reálný růst s výhledem 1,9% na rok 2014 a 2,7% pro rok 2015. Hospodářské oživení se začíná blížit i k nám. Navíc navrácené zdevastované církevní budovy budou vyžadovat nemalé investice pro jejich záchranu nebo jiné užití. Církevní vyrovnání tak pro naši ekonomiku může představovat významný pro-růstový impuls.

3. mýtus: Církve se stanou bohatými korporacemi s mocenskými ambicemi

Církve budou muset během 30 let nahradit roční příjmy ze státního rozpočtu ve výši 1,5 mld. Kč. Nemohou to učinit jiným způsobem než prostřednictvím výnosů z navráceného nemovitého a finančního majetku. S tímto majetkem musí podnikat tak, aby roční výnosy za 30 let dosáhly nejméně 1,5 mld. Kč v současných cenách. Vzhledem ke stavu, struktuře a dislokaci tohoto majetku se jedná o obtížný úkol. Jeho naplňování neumožní církvím využívat navrácený majetek neproduktivně a neefektivně. Ztráty z hospodaření či jiné majetkové újmy by církvím znesnadnily zachování současné úrovně jejich výdajů v budoucnu, zvláště však po roce 2043, kdy skončí vyplácení vyrovnávacího příspěvku.

Vyhnout se bolestným výdajovým škrtům či bankrotu, znamená odpovědné a efektivní hospodaření spojené s pečlivým zvažováním navyšování neproduktivních výdajů. Na ně si budou muset církve předem vydělat! Současná situace církví a navrhovaný způsob církevního vyrovnání téměř vylučují jiné použití výnosů z navráceného majetku než pro vlastní provoz a klíčové činnosti, jež zabezpečují církve po celém světě. Navíc je po kvalitní sociální a zdravotní péči, vzdělávání, kultuře a zlepšení stavu většiny církevních architektonických památek v naší zemi dlouhodobě neuspokojená vysoká poptávka, na niž veřejné rozpočtové zdroje už dávno nestačí.