KDU-ČSL vstoupí do hry. Čeká nás brzy daňová revoluce?

Konkrétní detaily neuvedli, ale podle Sobotky nechystají žádnou "daňovou revoluci" na poslední chvíli. Lze usuzovat, že výrazné změny v daních pro příští rok nenastanou.

Podle stran jednajících o vládní koalici již na to není čas a do ekonomiky by to vneslo chaos. Co se týče úprav daní v dalších letech, panovaly mezi stranami rozdílné názory na daňovou progresi u fyzických osob, zvyšování daní právnických osob i změny u sazeb DPH.

Babiš rovněž zopakoval, že ANO vidí hluboké rezervy ve vybírání daní a správném hospodaření státu. Velkým problémem je podle něj nezaměstnanost.

ČSSD o víkendu také ANO předložila k posouzení dva dokumenty, týkají se opatření k hospodářskému růstu a zvýšení zaměstnanosti. ČSSD v nich navrhuje například pobídky firmám, zlepšení čerpání fondů EU, zlepšení dialogu mezi vládou, zaměstnanci a zaměstnavateli, podporu zateplování budov, výstavbu 50.000 sociálních bytů, budování páteřní sítě dálnic včetně R35. ČSSD chce také takzvaný kurzarbeit, postupné navýšení minimální mzdy či navýšení podílu českých potravin na spotřebě na 80 až 90 procent.

U lidovců by mohly ČSSD a ANO narazit se záměrem pokusit se snížit finanční náhrady v celkové výši 59 miliard pro církve v rámci restitucí. KDU-ČSL i církve vyjednané podmínky a změnu restitučního zákona odmítají.

Celosvětově stráví firmy v průměru daňovými záležitostmi 268 hodin ročně, tedy o jednu hodinu více než před rokem. V Česku je to ale o poznání horší, s průměrnou dobou 413 hodin se řadí na 122. místo a jeho daňový systém stále patří k časově nejnáročnějším. V minulosti bylo přitom ještě hůř, za posledních pět let se totiž v ČR podařilo čas zkrátit téměř o polovinu, informuje CT24.

I tak má ale Česko stále co zlepšovat. "Současný vývoj ekonomiky a českých veřejných financí sice nedává mnoho prostoru ke snižování daní, stále více firem si však uvědomuje, že jednodušší daňový systém je pro ně důležitější než výše daňové sazby," upozorňuje Peter Chrenko ze společnosti PwC ČR.

Česku by například prospělo, kdyby se více využívala elektronická komunikace s úřady. "Aby bylo možné, že z počítačových programů se zmáčkne jedno tlačítko a rovnou to odejde do daňové správy," říká Martin Houska, ředitel daňového a právního oddělení PwC ČR.