Lustrační zákon je přežitek: KSČM tleská, ODS a TOP09 zuří

Předseda KSČM Vojtěch Filip před dnešní schůzí Sněmovny novinářům řekl, že jeho strana "v co nejkratší době" předloží návrh na zrušení lustračního zákona, jak měla ve svém volebním programu. Návrh předloží zřejmě formou novely antidiskriminačního zákona.

"Jsme připraveni o zrušení lustračního zákona diskutovat. Už splnil svoji roli a není vážný důvod, aby platil i v dalších letech," řekl Sobotka. Na začátku listopadu přitom v souvislosti s tím, že prezident Miloš Zeman odmítá jmenovat ministry bez lustračního osvědčení, uvedl: "Pokud jde o otázku negativního lustračního osvědčení, myslím si, že je to zvyklost, která by měla být respektována i nadále, pokud jde o členy vlády."

Na rozdíl od Babiše nemá zatím jasné stanovisko k rušení lustračního zákona zbytek jeho hnutí ANO. Šéf jeho poslanců Jaroslav Faltýnek dnes novinářům řekl, že o zákonu klub bude debatovat v úterý.

Zásadně proti rušení lustračního zákona jsou občanští demokraté. "Lustrační zákon je platný a věřím, že bude i nadále platit. Vyrovnání s minulostí je dlouhodobý proces. Ve státní službě by neměl být nikdo, kdo byl svázán s represivní složkou totalitního režimu," uvedl v prohlášení místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).

"My se stále nedomníváme, že je doba na zrušení lustračního zákona. Ani v západním Německu by si v roce 1969 neuměli představit, že ve jmenovaných funkcích budou bývalý agenti gestapa," řekl ČTK zase místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Šéf lidovců Pavel Bělobrádek uvedl, že lustrační zákon plnil svůj účel a záleží na tom, co by bylo případně předloženo místo něj.

"Vidíme řešení v přijetí služebního zákona. Lustrační zákon do jisté míry přežitý je, ale my bychom to rádi překlopili do služebního zákona," nechal se slyšet šéf Úsvitu přímé demokracie Tomio Okamura.

Lustrační zákon kritizovala cizina

Zákon stanoví podmínky, které musejí splňovat zájemci o výkon funkcí v orgánech státní správy, v justici, armádě a veřejnoprávních médiích, v podnicích s většinovou účastí státu nebo v České národní bance. Norma zakazuje v těchto oblastech působit lidem, kteří byli v letech 1948 až 1989 příslušníky nebo spolupracovníky StB, angažovali se minimálně v okresních výborech komunistické strany, v Lidových milicích nebo studovali alespoň tři měsíce na vysokých školách někdejší sovětské tajné policie KGB. Lustrační osvědčení vydává ministerstvo vnitra.

Podobnou lustrační normu schválila o půl roku později Česká národní rada, i pro službu u policie, ve vězeňství a na ministerstvu vnitra. Oba zákony měly platit pět let, jejich účinnost však byla prodloužena nejprve v říjnu 1995 o čtyři roky a koncem roku 2000 bylo omezení jejich platnosti zrušeno úplně.

Lustrační zákon byl od počátku zdrojem kontroverzí, byl kritizován v Česku i v zahraničí a proti jeho existenci se vyslovila například Rada Evropy. Ústavní soud v listopadu 1992 zrušil tu část zákona, která ukládala zjišťovat, zda byli občané vedeni v kategorii důvěrník nebo kandidát tajné spolupráce. Do těchto dvou kategorií se lidé často dostali bez svého vědomí.

"Je s podivem, že tak dlouho vydržel," řekl už v roce 2011 o lustračním zákonu předseda komunistů Vojtěch Filip, v 80. letech spolupracovník tehdejší rozvědky, informuje iHned.cz. Lustrační zákon, proti kterému měla Mezinárodní organizace práce výhrady už v roce 1992, se podle Filipa stal jen nástrojem politického boje. "Pomohlo to jen některým vytvářet velmi nepřátelské politické prostředí, včetně falešných politických kampaní," poznamenal Filip.