Vlček v pátek po čtrnácti letech opustí sněmovnu

Praha - Čtrnáct let byl Miloslav Vlček (ČSSD) poslancem, od srpna 2006 navíc zastával třetí nejvyšší ústavní post v zemi, byl předsedou Poslanecké sněmovny. K 30. dubnu však rezignuje na své funkce, odchází ze sněmovny a nebude kandidovat v nadcházejících volbách, vaz mu zlomila dotační aféra.

Vlčkovu rezignaci oznámil minulý týden předseda sociální demokracie Jiří Paroubek na tiskové konferenci během mítinku strany v Ostravě. Vlček se vzdal poslaneckého mandátu a nebude kandidovat ani do nadcházejících sněmovních voleb. V čele sněmovny by ho měla nahradit první místopředsedkyně dolní komory Miroslava Němcová (ODS). Vlčka mohl vystřídat i Lubomír Zaorálek (ČSSD), aby nejvyšší post zůstal zástupci stejné strany, ten to však odmítl s tím, že se o křeslo nebude handrkovat.

Vlček se k tomuto kroku odhodlal poté, co přiznal porušení zákona při vracení milionové půjčky. Částku 1,1 milionu vrátil před pěti lety v hotovosti, už tehdy ale platil zákon o omezení hotovostních plateb nad půl milionu korun. Šéf sněmovny však tvrdil, že v době poskytnutí půjčky ještě neexistovala podmínka bezhotovostního styku při transakcích nad půl miliónu korun. Zároveň se přiznal, že lhal o svém exporadci Petru Vrtalovi, když tvrdil, že jej nezná.

Po volbách v roce 2006 se Vlček stal předsedou Poslanecké sněmovny. Jeho volba měla být dočasná, aby se odblokovala sněmovna, kde proti sobě stály dva rovnocenné bloky pravice a levice, každý se stovkou poslanců. V závislosti na tom, jaká vznikne vládní koalice, se post šéfa sněmovny měl definitivně obsadit. V této souvislosti zdroje z Lidového domu i politologové hovoří o tom, že Vlčkův konec může být i msta předsedy ČSSD Paroubka za to, že se odmítl vzdát křesla předsedy dolní komory. Usednout do něj totiž měl právě Paroubek. Vlček kritizoval svoji stranu i ODS, že o střídání jednají za jeho zády, předsedou sněmovny nakonec zůstal.

Vlček nebyl v politice nováček, mezi červnem 2002 a březnem 2003 a poté od prosince 2005 byl místopředsedou poslaneckého klubu ČSSD. Byl také členem vyšetřovací komise pro zjištění skutečnosti v souvislosti s arbitrážním řízením ve věci společnosti CME proti České republice, členem dozorčí rady České konsolidační agentury, členem a předsedou dozorčí rady společnosti ABA a členem a místopředsedou rady Státního fondu pro životní prostředí. Je členem čestného předsednictva Nadačního fondu Pro srdce Hané.

V 80. letech byl členem KSČ, v roce 1993 vstoupil do ČSSD. O tři roky později byl za sociální demokracii zvolen do Poslanecké sněmovny. Poslancem zůstal i po volbách v letech 1998, 2002 a 2006.

Postupně pracoval v zemědělském výboru sněmovny, ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, v rozpočtovém, organizačním výboru a několika podvýborech. V roce 2006 byl na necelých 5 měsíců předsedou rozpočtového výboru.

Před vstupem do politiky pracoval jako zástupce ekonoma v zemědělském družstvu a pak na Finančním úřadě v Konici.

Vlček se narodil 1. února 1961 v Konici na Prostějovsku. Po vyučení v oboru traktorista mechanizátor, studoval na střední odborné škole se zaměřením agronomie v Prostějově a poté získal titul inženýr na provozně ekonomické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně.

Miloslav Vlček je podruhé ženatý, z prvního manželství má devětadvacetiletého syna Jakuba a o dva roky mladší dceru Karolínu, se současnou manželkou má syna sedmiletého Miloslava a čtyřletou dceru Terezu.

Související

Miloslav Vlček /ČSSD/

Sobotkův poradce bere 450 na hodinu. Kdo to je?

Praha - Předseda strany ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka zaměstnává bývalého sociálnědemokratické předseda sněmovny Miloslava Vlčka. I přesto, že pro něj pracuje jako externí poradce a podle informací práva smlouva počítá s 90 hodinami měsíčně, za své služby bere neuvěřitelných 450 korun na hodinu.
Miloslav Vlček

Vlček chce vyměnit sněmovnu za Senát

Praha - O křeslo senátora za ČSSD bude v příštích volbách usilovat bývalý předseda sněmovny Miloslav Vlček, potvrdil v sobotu Mediafaxu. Na okresní konferenci strany pro jeho nominaci hlasovalo 39 delegátů, tedy asi 70 procent přítomných.

Více souvisejících

Miloslav Vlček

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Vladimír Putin

V Evropě roste přesvědčení, že bude muset zahájit jednání s Putinem

Mezi evropskými vládami sílí přesvědčení, že budou muset brzy pověřit konkrétní osobu přímými jednáními s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o mírové dohodě pro Ukrajinu. Hlavním problémem však zůstává rozhodnutí, kdo by měl tento citlivý a náročný úkol převzít. Debata na toto téma nabrala na aktuálnosti poté, co zvláštní vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff odcestoval do Ruska s cílem nabídnout Putinovi třístranný summit s Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským.

před 2 hodinami

Cisterna LUKOIL na letišti v Praze

Kreml potvrdil, že Rusko a USA jednají o aktivech ropného gigantu Lukoil

Kreml potvrdil, že Rusko a Spojené státy jednají o osudu zahraničních aktiv sankcionovaného ruského ropného gigantu Lukoil v hodnotě přibližně dvaceti dvou miliard dolarů. Toto oznámení přišlo v době, kdy americké ministerstvo financí prodloužilo povolení k vyjednávání o prodeji těchto aktiv do jedenáctého listopadu. Rozhovory probíhají v rámci rozšiřování hospodářského dialogu mezi Moskvou a Washingtonem.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro síť Axel Springer Global Reporters Network, pod kterou spadá web Politico, uvedl, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly velmi blízko dohodě, než Spojené státy zrušily sankce na ruskou naftu. Podle jeho slov dříve koordinované západní sankce na ruský ropný průmysl a oligarchy dostávaly Moskvu pod značný tlak. Dohoda o dodávkách stovek tisíc tun ruské nafty do Spojených států však Kremlu poskytla prostor k nadechnutí.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Vlády začaly odpojovat weby. V programovacím jazyce PHP byla objevena závažná chyba

Celosvětový internet čelí mimořádné bezpečnostní krizi poté, co byly v programovacím jazyce PHP, jenž tvoří základ značné části webových stránek, odhaleny dvě kritické zranitelnosti. Kvůli hrozbě kybernetických útoků vydaly vládní agentury po celém světě naléhavé varování a řada institucí, vládních portálů i mediálních společností začala preventivně odpojovat své systémy od sítě.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Podzim

Počasí o víkendu: Česko čeká citelné ochlazení

Víkendové počasí přinese do České republiky výrazné ochlazení, velkou oblačnost a postupně také srážky, které v horských oblastech přejdou v sněžení. Podle aktuální předpovědi meteorologů čeká obyvatele typicky podzimní ráz počasí s proměnlivými teplotami a větrnými poryvy v některých regionech.

včera

Steve Witkoff

Republikáni jsou pobouřeni chováním Witkoffa u Putina

Američtí senátoři Thom Tillis a John Cornyn z Republikánské strany ostře kritizovali zvláštního vyslance Steva Witkoffa za to, že označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „humanitární osobu“. Stalo se tak po propuštění neoprávněně zadržovaného amerického občana z ruského vězení.

včera

Pentagon

Pentagon ukončil používání umělé inteligence od Anthropicu. Vadí mu, že nedostal plný přístup

Pentagon ukončil používání nástrojů umělé inteligence od společnosti Anthropic. K tomuto kroku došlo několik měsíců poté, co Ministerstvo obrany Spojených států označilo tuto technologickou firmu za bezpečnostní riziko pro dodavatelský řetězec. Informaci o úplném přerušení spolupráce potvrdil zástupce amerického rezortu obrany. Rozhodnutí uzavírá měsíce trvající spor týkající se bezpečnostních pojistek a přístupu k vojenským aplikacím.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ukrajinská vláda se pod stupňujícími ruskými útoky potýká s nedostatkem peněz

Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj odmítl, aby o Ukrajině jednaly USA s Ruskem a Čínou bez Kyjeva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý v Oslu důrazně odmítl jakékoli snahy o to, aby o budoucnosti Ukrajiny jednali představitelé Spojených států, Ruské federace a Číny bez přímé účasti Kyjeva. Reagoval tak na úvahy o možném trilaterálním summitu mezi Donaldem Trumpem, Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem, který by se mohl uskutečnit v příštím měsíci.

včera

Emmanuel Macron

Macron označil některá vyjádření zahraničních představitelů k protestům ve Francii za stupidní

Francouzský prezident Emmanuel Macron během svého pobytu v Dauhá ostře odsoudil vyjádření některých zahraničních představitelů k nedávným protestům a nepokojům ve Francii. Označil jejich komentáře za nepřijatelné a stupidní s tím, že dotčení lídři vedou kampaň na účet Francie. Podle jeho slov se jedná o viditelnou manipulaci s informacemi ze strany zahraničních činitelů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Trumpův diplomat pochválil v Rusku Putina za jeho humanitární cítění

Rusko propustilo čtyřiasedmdesátiletého amerického učitele v penzi Stephena Hubbarda, který byl v zemi zadržován čtyři roky. K tomuto kroku došlo během středečních jednání amerického vyslance Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Petrohradu. Propuštění představuje nejnovější signál oteplování vzájemných vztahů mezi Washingtonem a Moskvou v době, kdy Spojené státy stupňují tlak na Kyjev k uzavření mírové dohody. Witkoff následně označil ruského vůdce za „humanitárního člověka“.

včera

Prezident Trump

Trumpův příklon k Rusku už vadí i Republikánům

Někteří američtí zákonodárci z řad Republikánské strany otevřeně vystoupili proti mírnějšímu postoji prezidenta Dona Trumpa vůči Rusku a jeho způsobu řešení ukrajinského konfliktu. Kritici v této souvislosti varují před oslabením podpory napadené země a hrozí zablokováním klíčových bodů vládní politiky. Tento vnitrostranický nesouhlas přichází v době, kdy Washington uzavřel s Moskvou dohodu o nákupu nafty a pozastavil dříve schválené sankce.

včera

Kim Čong-un

Severokorejská státní média zveřejnila v reakci na spekulace o úmrtí fotografie Kim Čong-una

Severokorejská státní média zveřejnila fotografie severokorejského vůdce Kim Čong-una, na nichž vypadá zdravě, čímž reagovala na vlnu spekulací o jeho údajné smrti, které se šířily na internetu. Snímky, jež publikoval deník Rodong Sinmun, zachycují dva čtyřicetiletého vůdce při prohlídce výstavy oděvů a obuvi v doprovodu jeho dcery. Tyto záběry se objevily jen několik hodin poté, co na sociálních sítích začaly kolovat nepodložené zprávy o jeho vážném zdravotním stavu a skonu.

včera

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Ruská představa o míru je vítězství. A Trump mu jde stále více na ruku

Mírový proces ohledně ruské invaze na Ukrajinu se nachází v hluboké patové situaci, přičemž evropské spojence a Kyjev čeká složitá snaha přeměnit americké požadavky v plán uspokojující prezidenta Donalda Trumpa. Kreml mezitím vede vlastní diplomatickou linii, v jejímž rámci vyslanci nabízejí obchodní příležitosti s cílem přitáhnout amerického prezidenta a podpořit tak postupné postupy ruských jednotek na frontě. Američtí vyjednavači se přitom podle CNN pohybují mezi těmito dvěma oddělenými světy, aniž by se objevovalo reálné řešení konfliktu.

včera

Giorgia Meloniová

Itálie kvůli nepokojům nasadí v ulicích Milána stovky vojáků

Italská vláda premiérky Giorgie Meloniové se chystá schválit nasazení pěti set vojáků v Miláně v reakci na víkendové násilné nepokoje a rabování, které zasáhly toto severoitalské město. Mimořádné opatření schvalované na úterním zasedání kabinetu reaguje na vlnu mládežnických protivládních protestů, jež přerostly ve střety s policií. Místopředseda vlády Antonio Tajani potvrdil pro italská média, že armádní složky obdrží rozšiřující policejní pravomoci pro udržení veřejného pořádku v ulicích.

včera

Francie čelí hluboké společenské i politické krizi. Kořeny ale sahají dál než k nepokojům

Francie čelí hluboké společenské i politické krizi, přičemž nedávné víkendové nepokoje a rozsáhlé rabování ve velkých městech představují pouze viditelný příznak daleko hlubšího problému. Francouzský premiér Sébastien Lecornu otevřeně přiznal, že vláda čelí mimořádně složité situaci, která si vyžádala materiální škody v řádu stovek milionů eur. Země se ocitla v nebezpečné kombinaci pouliční revolty, politické paralýzy a dlouhodobé hospodářské stagnace.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy