ČSSD a ANO se chystají na církev, ta už si stěžuje

"Trošičku problém ze strany církví je v místě toho jednání. Já jsem navrhla Senát. Bylo to formulováno, že to není dostatečně neutrální prostředí, ale já věřím tomu, že je přesvědčíme, že horní komora Parlamentu je dost neutrální půda," nechala se slyšet Gajdůšková, která je místopředsedkyni Senátu.

Česká biskupská konference (ČBK) následně uvedla, že církve a náboženské společnosti tentokrát vyhověly prosbě paní místopředsedkyně, a to z důvodu její velké časové vytíženosti. "Senát však chápeme jako místo reprezentující státní orgány. Považujeme za nutné zdůraznit, že nadcházející jednání bude vedeno na úrovni jednotlivých politických stran, a věříme, že tyto politické strany budeme moci příště pozvat na církevní půdu," uvedl dnes na dotaz ČTK generální sekretář ČBK Tomáš Holub.

Pětičlenná pracovní skupina sociální demokracie a ANO půjde podle Gajdůškové na jednání s několika variantami konkrétních číselných návrhů, které se budou týkat například možného snížení finančních náhrad za nevydaný majetek nebo inflační doložky k restitucím. 

"My očekáváme, že nějaké varianty navrhne také církev, že samozřejmě ze strany církví také bude snaha nějakým způsobem se dohodnout, protože určitě nikdo nemá zájem na nějakých velkých arbitrážích, či soudních vyjednáváních," vyjádřila své očekávání Gajdůšková, podle níž jde i o to, aby restituce jako spravedlivé vnímala široká veřejnost.

ČSSD, které má v pracovní skupině tři zástupce, usiluje především o snížení finančních náhrad, vyjmutí Pražského hradu z restitucí a omezení účelu, na který mohou být peníze vyplacené církvím použity. Dva zástupce má ve skupině také hnutí ANO - spolu s Martinem Stropnickým o problematice jedná právnička Helena Válková.

Církev se snaží vyvrátit tvrzení, že restituce jsou nespravedlivé. Na stránkách tisk.cirkev.cz se například píše: "Nejde o restituce. Obsahem pojmu restituce je navrácení do původního stavu. V případě církevního majetku restituci nelze provést, neboť mezi znárodněným majetkem a jeho současným stavem a strukturou je nesrovnatelný rozdíl. 44% majetku původního majetku je nenávratně ztraceno a 56% majetku se vrátí ve stavu odlišném, než jak byl církvím bez náhrady zabaven. V původním rozsahu nelze obnovit patronáty zaniklé znárodněním majetku patronů."

"Legitimnost navrácení církevního majetku se opírá rovněž o rozhodnutí Ústavního soudu ČR. Je zřejmé, že minulé majetkové a hospodářské poměry nelze obnovit v původní podobě. Proto návrh zákona řeší především budoucí vztahy sekulárního demokratického státu a církví. Státu odpadne povinnost financovat duchovenské aktivity církví ze státního rozpočtu. Z daní nevěřících nebudou hrazeny mzdy duchovních, jejich pojištění jako státních zaměstnanců, platy církevních zaměstnanců a další náklady na provoz církví," pokračuje církev v apologetice.

A dodává: "Rozpočtové prostředky bude možno použít k účelu, s nímž se bude ztotožňovat větší část společnosti. Náklady na duchovenské aktivity budou církve hradit z vlastních zdrojů. Stále kladená otázka „Kdo na koho doplácí?", ztratí v souvislosti s církvemi smysl. Zatímco nekonečné diskuse o církevním majetku naši společnost dlouhá léta rozdělovaly, tak je značně pravděpodobné, že „vyrovnání" spojené s dobrým hospodařením s církevním majetkem nesoucím výnosy, z nichž se budou státu platit daně, umožní církvím zvýšit rozsah a kvalitu poskytované sociální péče, zdravotnictví, vzdělání, kultury a charity. Prospěch z toho budou mít věřící i nevěřící, což nepochybně přispěje k větší společenské harmonii v naší zemi."