Bělobrádek šéfem vědy a výzkumu. Co na to říká AV ČR?

AV ČR podle svého současného předsedy Jiřího Drahoše má ve svých komentářích, které se týkají vývoje situace ve vědě uvedeno, že by měl být vicepremiér zodpovědný za tento resort. "Premiér samozřejmě formálně chodí na zasedání rady pro výzkum, ale nemá na to čas. Já mu to nevyčítám a nikdy jsem mu to nevyčítal, ale není to dobré," řekl Drahoš.

Podle něj však vznik tohoto vládního postu není novinkou. V minulosti se vědou ve vládě ČSSD zabýval například vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. "Posun zpátky k vicepremiérovi zodpovědnému za tuto oblast je dobrý," dodal Drahoš.

Podobný názor zastává i jeho předchůdce v roli předsedy AV ČR Václav Pačes. "Já si skutečně myslím, že to je dobrý nápad. Jestliže, tady bude vicepremér, který bude mít na starosti celou tuto oblast, tak by to mohlo vést k většímu prosazování zájmů vědy a vzdělávání," řekl dnes ČTK Pačes.

Také podle člena ekonomické rady AV ČR Petra Bobáka by mohla být tato změna pozitivní. "To, že předseda rady vlády pro vědu, výzkum a inovaci je zároveň premiérem, je myslím kumulace funkcí, která není šťastná, protože jako premiér mám mnohem méně času věnovat se otázkám vědy a výzkumu. Pokud by existoval speciálně ministr touto problematikou pověřený, mohl by udělat kus dobré práce," uvedl Bobák.

Akademie věd je v současné době špičkovou národní výzkumnou institucí neuniverzitního typu tvořenou soustavou vědeckých pracovišť oborů věd o živé a neživé přírodě a oborů humanitních a sociálních. Jejím hlavním úkolem je řešení dlouhodobých a významných výzkumných projektů z oblasti základního i aplikovaného výzkumu. Zároveň plní i související funkce týkající se vědecké výchovy, účasti na vysokoškolském vzdělávání, popularizace vědy, praktického uplatnění získaných výsledků a naplňování národních potřeb včetně uchovávání a rozvíjení národního kulturního dědictví.

Akademie věd ČR a její ústavy představují neuniverzitní typ výzkumné organizace, které existují v řadě zemí s vyspělou vědou a výzkumem. Mimořádně silné a rozsáhlé jsou tyto organizace v Německu, Francii a Itálii, ale v menší míře existují i v Holandsku, Rakousku a dalších evropských zemích. Vzájemná spolupráce a synergie těchto institucí s vysokými školami je ku prospěchu obou složek a osvědčuje se i u nás.

Tvrzení, že česká věda není konkurenceschopná, je nepravdivé nebo přinejmenším velmi zkreslené. V řadě vědních oblastí dosáhli čeští vědci významných úspěchů. Při výzkumu neživé přírody to platí především o astrofyzice, částicové fyzice, jaderné fúzi a laserovém plazmatu; v bádání o živé přírodě je třeba připomenout zejména objevy nových léčiv (mj. proti HIV) a poznatky o významu nepůvodních invazních druhů a o dalších problémech životního prostředí; v oblasti humanitních věd dosáhli světového uznání badatelé v oborech dějiny umění, středověká historie, archeologie, logika a lexikografie. Věda je také nedílnou součástí kultury národa. Má svou nezastupitelnou roli v kultivaci společnosti, výchově a vzdělání, v motivaci studentů a mladých lidí obecně, uvádí server cas.cz.