Před rokem se stalo nečekané: Klaus byl žalován pro velezradu

Ústavní soud začal žalobu řešit 12. března, senátoři ji na Klause podali osm dní před tím. Přiměla je k tomu především jeho novoroční amnestie. Zástupcům horní komory parlamentu vadilo i to, že Klaus v průběhu svého prezidentování nerozhodl ve věci jmenování jednoho z čekatelů na soudce, ač mu to nařídil soud. Nebo že přes souhlas parlamentu odmítl podepsat unijní smlouvu o evropském stabilizačním mechanismu.

"Prezident v tomto případě naprosto jednoznačně nadřadil svou vůli, opíraje se o vlastní politický názor, ústavnímu pořádku. Ponechávám stranou další mezinárodní smlouvy, u nichž prezidentský podpis vázl, například dodatkový protokol k Evropské sociální chartě čekal na podpis dlouhých devět let, Statut Mezinárodního trestního soudu devět měsíců. To jen pro dokreslení, neboť oba dokumenty jsou již podepsány," řekla pro Českou pozici Eliška Wagnerová.

Pro žalobu na tehdejšího prezidenta bylo 38 senátorů, 30 hlasovalo proti. Počínání senátorů odsoudil Klausův nástupce Miloš Zeman, tehdejší premiér Petr Nečas či ministr financí Miroslav Kalousek.

Bylo to nesmyslné a dehonestující

Koncem loňského března se Klaus dozvěděl, že se z údajné velezrady před Ústavním soudem zodpovídat nebude. Soud zastavil řízení s odůvodněním, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel.

Podle generálního sekretáře Ústavního soudu Ivo Pospíšila se řízení o ústavní žalobě svým charakterem vymyká ostatnímu rozhodování Ústavního soudu, v mnohém připomíná trestní řízení. "Primárním účelem toho řízení je v podstatě odstranění z funkce prezidenta, který poškozuje zájmy státu a právního státu, což neplatí v případě, kdy uplynulo funkční období bývalého prezidenta," uvedl Pospíšil.

Psali jsme: Amnestie osvobodila desetitisíce lidí. Znáte "jen drby z hradních toalet", utrousil Hájek  

Někdejší Klausův kancléř a ředitel jeho institutu Jiří Weigl před rokem řekl, že verdikt byl očekávaný. "Je logické, že Ústavní soud takto rozhodl," uvedl Weigl. Celá kauza podle něj byla nesmyslná a dehonestující. "Stalo se to, co se stát mělo. A to je dobře," dodal Weigl.

Právník Jiří Hřebejk z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy s rozhodnutím Ústavního soudu souhlasil. "Rozhodl bych stejně, kdybych měl tu možnost. Jestliže skončil mandát, není možné rozhodnout o tom, aby ten mandát ztratil," uvedl pro ČT Hřebejk.

"Šlo o dehonestaci, pošpinění Klause a zviditelnění se, snahu znemožnit mu návrat do politiky. Klaus by měl podat normální občanskou žalobu," uvedl tehdy šéf senátorského klubu ODS Jaroslav Kubera, jak připomíná server iHned.cz.