Zeman o Krymu: Referendum bylo protiústavní, ale je tu jasný signál

Praha - Hlasování na Krymu o připojení k Rusku je v rozporu se současnou ústavou Ukrajiny, míní prezident Miloš Zeman. Uvedl to dnes jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Výsledek referenda podle hlavy státu ale svědčí o nespokojenosti tamních obyvatel se současným uspořádáním.

Podle Zemana by reakcí na výsledek víkendového hlasování mělo být posílení autonomie Krymu. "Připomínám, že stejný názor vyslovil bývalý ministr zahraničích věcí USA Henry Kissinger," řekl novinářům na tiskové konferenci Ovčáček.

V reakci na výsledek referenda dnes krymský parlament vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Krymská republika. Požádal zároveň o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt. Evropská unie ani její spojenci, jako jsou třeba Spojené státy, výsledky hlasování konaného za přítomnosti tisícovek neoznačených vojáků ruské armády neuznávají.

Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka se sankce zřejmě dotknou zhruba dvou desítek lidí. "Já to chápu tak, že je to taková první sada jmen," řekl novinářům při příchodu na dnešní jednání ministrů zahraničí EU. Pokud se na seznam některá jména dnes nedostanou, není prý vyloučené, že se tak stane v brzké budoucnosti.

Prezident Zeman již na začátku března zavedení sankcí kritizoval. Podle něj nemají skutečný dopad. Možností, jak ovlivňovat autokratické nebo diktátorské režimy, je podle Zemana politické působení, které zahrnuje vzájemný obchod, turistiku i výměnu studentů.

O volební účasti na Krymu pozorovatelé pochybují. Nehlasovalo nejméně 300 tisíc krymských Tatarů, většina Ukrajinců a další menšiny. Podle nich došlo i k manipulacím s voličskými seznamy. Český poslanec za Úsvit Milan Šarapatka, který sledoval krymské referendum jako zahraniční pozorovatel, spekulace ale nepotvrdil: „Formálně referendum regulérní bylo. Odškrtávali hlasující ze seznamu, urny byly zapečetěné a prázdné, nebyl tam žádný evidentní nátlak na hlasující," popsal situaci Šarapatka. „Manipulaci se seznamy voličů jsme nezachytili, projížděli jsme více místností. Vidět jednoho člověka na dvou místech asi nebylo možné."

Text krymské deklarace o nezávislosti

Nejvyšší rada Krymské autonomní republiky - vycházejíc z vůle krymských národů přímo projevené v referendu 16. března 2014, které ukázalo, že krymské národy se vyslovily pro připojení k Rusku a v důsledku toho k odchodu z Ukrajiny a pro vytvoření nezávislého státu, - řídíc se Deklarací o nezávislosti Krymské republiky, schválené na mimořádné plenární schůzi Nejvyšší rady Krymské autonomní republiky 11. března 2014 a na mimořádné plenární schůzi Sevastopolské městské rady 11. března 2014, se usnáší:

Vyhlásit Krym za nezávislý svrchovaný stát Krymskou republiku, v níž má zvláštní status město Sevastopol. Krymská republika hodlá budovat své vztahy s jinými státy na základě rovnosti, míru, dobrého sousedství a dalších všeobecně přijatých zásad politické, hospodářské a kulturní spolupráce mezi státy. Krymská republika vyzývá Organizaci spojených národů a všechny státy světa, aby uznaly nezávislý stát vytvořený krymskými národy.

Ode dne, kdy vstoupilo v platnost toto usnesení, neplatí na území Krymské republiky ukrajinské zákony a neuplatňují se rozhodnutí Nejvyšší rady Ukrajiny a dalších ukrajinských státních orgánů přijatá po 21. únoru 2014. Ukrajinské zákony, kromě těch, na něž se vztahuje předešlý odstavec tohoto článku, se na území Krymské republiky uplatňují až do přijetí odpovídajících normativních aktů Krymské republiky.

Činnost ukrajinských státních orgánů na území Krymu se zastavuje, jejich pravomoci, majetek a peněžní prostředky přecházejí na státní orgány Krymské republiky, určené vládou Krymské republiky.

S cílem ochránit práva a svobody občanů a subjektů hospodářské činnosti ukrajinské soudy na území Krymské republiky dále fungují, přičemž jejich rozhodnutí, která se týkají uplatnění ukrajinských zákonů na krymském území, nesmějí být v rozporu s tímto usnesením. Nejvyššími soudními orgány na území Krymu jsou existující odvolací soudy, které se nacházejí na území Krymské republiky a města se zvláštním statusem Sevastopolu.

Všechny úřady, podniky a jiné organizace zřízené Ukrajinou nebo za její účasti na území Krymu se stávají úřady, podniky a jinými organizacemi zřízenými Krymskou republikou.

Ukrajinský státní majetek, který se v den přijetí tohoto usnesení nacházel na území Krymu, je státním majetkem Krymské republiky.

Majetek odborových a jiných ukrajinských společenských organizací, který se v den přijetí tohoto usnesení nacházel na území Krymu, je majetkem orgánů příslušných organizací, které působí v Krymské republice, a pokud takové neexistují, pak je státním majetkem Krymské republiky.

Krymská republika se prostřednictvím Nejvyšší rady Krymské autonomní republiky obrací na Ruskou federaci s návrhem přijmout Krymskou republiku za součást Ruské federace jako nový subjekt Ruské federace se statusem republiky.

Toto usnesení vstupuje v platnost v den jeho schválení.

(Zdroj: Lidovky.cz)

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Motoristé a SPD se nebrání společnému prezidentskému kandidátovi

Motoristé i zástupci SPD jsou připraveni debatovat o společném kandidátovi současné vládní koalice pro prezidentské volby v roce 2028. O této strategii se v sobotu zmínil premiér Andrej Babiš (ANO), který v minulé volbě prohrál se současným prezidentem Petrem Pavlem. Ten nevylučuje opětovnou kandidaturu. 

Více souvisejících

prezident čr Miloš Zeman Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační fotografie.

Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tento týden zprovoznilo 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D49, druhou část stavby Hulín – Fryšták ve Zlínském kraji. Díky tomu je nyní v provozu celý téměř osmnáctikilometrový úsek této dálnice. Stavba narážela opakovaně na odpor aktivistů, brzdily ji dlouhé soudní procesy a na hlavní trase se tak mohlo začít pracovat až koncem roku 2021, přestože zhotovitel vzešel z tendru už v roce 2008. Náklady na realizaci stavby dosáhly včetně inflace 9,5 miliardy Kč bez DPH.

včera

včera

včera

Vláda České republiky

Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví

Česká republika bude v evropské soutěži usilovat o vybudování AI Gigafactory. Vláda Andreje Babiše (ANO) k tomu na pondělním zasedání učinila zásadní kroky, když odsouhlasila uzavření dohody o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking. Schválila také Národní akční plán pro duševní zdraví 2026-2030, který nastavuje priority státu v oblasti péče o duševní zdraví, nebo fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030 a jmenovala Editu Stejskalovou novou vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny.

včera

Petr Pavel

Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády

Na Pražský hrad se obrátila pozornost v okamžiku, kdy dnes vyšlo najevo, že Babišova vláda rozhodla, že prezident Petr Pavel nebude součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. Pavel totiž dříve naznačil, že v takovém případě podá kompetenční žalobu. Na první reakci prezidenta se však bude čekat do úterního dopoledne. 

včera

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

včera

včera

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 

včera

včera

včera

21. června 2026 21:17

Tamás Sulyok

Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá

Maďarský prezident Tamás Sulyok, který bývá spojován se zbytky padlého režimu bývalého premiéra Viktora Orbána, hodlá čelit snahám nové vlády o své odvolání. Nový předseda vlády Péter Magyar, který v dubnových volbách drtivě zvítězil, již ve svém vítězném projevu avizoval, že Sulyoka i další funkcionáře dosazené v Orbánově éře zbaví funkcí kvůli tomu, že dřívějšímu systému pomáhali budovat státní korupci a klientelismus.

21. června 2026 19:56

Pedro Sánchez

Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi

Španělský soud nařídil manželce současného premiéra Begoñe Gómezové, aby se dostavila k soudnímu přelíčení kvůli obviněním z korupce. Soudce Juan Carlos Peinado jí zároveň odebral cestovní pas, zakázal opustit zemi a uložil povinnost hlásit se dvakrát měsíčně na soudě. Gómezová čelí obviněním ze zpronevěry, obchodování s vlivem, korupce v obchodním styku a nezákonného přisvojení finančních prostředků. Podle vyšetřovatelů měla využít své manželství k posílení kariéry na madridské univerzitě.

21. června 2026 18:37

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social prohlásil, že britský premiér Keir Starmer odstoupí ze své funkce. Obvinil ho přitom z toho, že zásadním způsobem selhal ve dvou klíčových oblastech, kterými jsou imigrace a energetika, přičemž v souvislosti s energiemi zmínil potřebu otevřít těžbu ropy v Severním moři. Trumpův příspěvek zřejmě reagoval na mediální zprávy, jelikož oba státníci spolu během víkendu osobně nehovořili.

21. června 2026 17:18

Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem

Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem, pokud Teherán okamžitě nezastaví své jím placené zástupné síly v Libanonu, které podle jeho slov způsobují potíže.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy