Zeman o Krymu: Referendum bylo protiústavní, ale je tu jasný signál

Praha - Hlasování na Krymu o připojení k Rusku je v rozporu se současnou ústavou Ukrajiny, míní prezident Miloš Zeman. Uvedl to dnes jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Výsledek referenda podle hlavy státu ale svědčí o nespokojenosti tamních obyvatel se současným uspořádáním.

Podle Zemana by reakcí na výsledek víkendového hlasování mělo být posílení autonomie Krymu. "Připomínám, že stejný názor vyslovil bývalý ministr zahraničích věcí USA Henry Kissinger," řekl novinářům na tiskové konferenci Ovčáček.

V reakci na výsledek referenda dnes krymský parlament vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Krymská republika. Požádal zároveň o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt. Evropská unie ani její spojenci, jako jsou třeba Spojené státy, výsledky hlasování konaného za přítomnosti tisícovek neoznačených vojáků ruské armády neuznávají.

Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka se sankce zřejmě dotknou zhruba dvou desítek lidí. "Já to chápu tak, že je to taková první sada jmen," řekl novinářům při příchodu na dnešní jednání ministrů zahraničí EU. Pokud se na seznam některá jména dnes nedostanou, není prý vyloučené, že se tak stane v brzké budoucnosti.

Prezident Zeman již na začátku března zavedení sankcí kritizoval. Podle něj nemají skutečný dopad. Možností, jak ovlivňovat autokratické nebo diktátorské režimy, je podle Zemana politické působení, které zahrnuje vzájemný obchod, turistiku i výměnu studentů.

O volební účasti na Krymu pozorovatelé pochybují. Nehlasovalo nejméně 300 tisíc krymských Tatarů, většina Ukrajinců a další menšiny. Podle nich došlo i k manipulacím s voličskými seznamy. Český poslanec za Úsvit Milan Šarapatka, který sledoval krymské referendum jako zahraniční pozorovatel, spekulace ale nepotvrdil: „Formálně referendum regulérní bylo. Odškrtávali hlasující ze seznamu, urny byly zapečetěné a prázdné, nebyl tam žádný evidentní nátlak na hlasující," popsal situaci Šarapatka. „Manipulaci se seznamy voličů jsme nezachytili, projížděli jsme více místností. Vidět jednoho člověka na dvou místech asi nebylo možné."

Text krymské deklarace o nezávislosti

Nejvyšší rada Krymské autonomní republiky - vycházejíc z vůle krymských národů přímo projevené v referendu 16. března 2014, které ukázalo, že krymské národy se vyslovily pro připojení k Rusku a v důsledku toho k odchodu z Ukrajiny a pro vytvoření nezávislého státu, - řídíc se Deklarací o nezávislosti Krymské republiky, schválené na mimořádné plenární schůzi Nejvyšší rady Krymské autonomní republiky 11. března 2014 a na mimořádné plenární schůzi Sevastopolské městské rady 11. března 2014, se usnáší:

Vyhlásit Krym za nezávislý svrchovaný stát Krymskou republiku, v níž má zvláštní status město Sevastopol. Krymská republika hodlá budovat své vztahy s jinými státy na základě rovnosti, míru, dobrého sousedství a dalších všeobecně přijatých zásad politické, hospodářské a kulturní spolupráce mezi státy. Krymská republika vyzývá Organizaci spojených národů a všechny státy světa, aby uznaly nezávislý stát vytvořený krymskými národy.

Ode dne, kdy vstoupilo v platnost toto usnesení, neplatí na území Krymské republiky ukrajinské zákony a neuplatňují se rozhodnutí Nejvyšší rady Ukrajiny a dalších ukrajinských státních orgánů přijatá po 21. únoru 2014. Ukrajinské zákony, kromě těch, na něž se vztahuje předešlý odstavec tohoto článku, se na území Krymské republiky uplatňují až do přijetí odpovídajících normativních aktů Krymské republiky.

Činnost ukrajinských státních orgánů na území Krymu se zastavuje, jejich pravomoci, majetek a peněžní prostředky přecházejí na státní orgány Krymské republiky, určené vládou Krymské republiky.

S cílem ochránit práva a svobody občanů a subjektů hospodářské činnosti ukrajinské soudy na území Krymské republiky dále fungují, přičemž jejich rozhodnutí, která se týkají uplatnění ukrajinských zákonů na krymském území, nesmějí být v rozporu s tímto usnesením. Nejvyššími soudními orgány na území Krymu jsou existující odvolací soudy, které se nacházejí na území Krymské republiky a města se zvláštním statusem Sevastopolu.

Všechny úřady, podniky a jiné organizace zřízené Ukrajinou nebo za její účasti na území Krymu se stávají úřady, podniky a jinými organizacemi zřízenými Krymskou republikou.

Ukrajinský státní majetek, který se v den přijetí tohoto usnesení nacházel na území Krymu, je státním majetkem Krymské republiky.

Majetek odborových a jiných ukrajinských společenských organizací, který se v den přijetí tohoto usnesení nacházel na území Krymu, je majetkem orgánů příslušných organizací, které působí v Krymské republice, a pokud takové neexistují, pak je státním majetkem Krymské republiky.

Krymská republika se prostřednictvím Nejvyšší rady Krymské autonomní republiky obrací na Ruskou federaci s návrhem přijmout Krymskou republiku za součást Ruské federace jako nový subjekt Ruské federace se statusem republiky.

Toto usnesení vstupuje v platnost v den jeho schválení.

(Zdroj: Lidovky.cz)

Související

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

Více souvisejících

prezident čr Miloš Zeman Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

včera

Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.

včera

včera

Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy

Delegace palestinského hnutí Hamás zahájila v Egyptě jednání se šéfem tamní rozvědky Hasanem Rašádem. Hlavním tématem rozhovorů je hledání cest, jak posunout vřed realizaci poválečného plánu pro Pásmo Gazy, který vznikl pod záštitou Spojených států amerických.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy