Boj s neústupnou církví: Sobotka žádá nový tým, lidovci se cukají

Několikaměsíční vyjednávání zástupců církví s týmem sociální demokracie a hnutí ANO skončilo v úterý, aniž došlo k dohodě na úpravě církevních restitucí. Zástupci náboženských společností vyjádřili přesvědčení, že se nyní věc stává jednoznačně politickou diskusí o postavení církve ve společnosti, a měla by o ní proto jednat vláda.

Ministerský předseda s tím souhlasí. "Jednání s církvemi by podle mého názoru mělo nyní pokračovat již oficiálně na vládní úrovni. Na nejbližším jednání koaliční rady to navrhnu našim vládním partnerům, tak abychom mohli ustavit vládní vyjednávací tým," sdělil ČTK.

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek ale se vznikem takového týmu nesouhlasí. "Nevidím k němu důvod, natož k naší účasti v něm. Když to nevyjednali stranicky, tak nevím, co si slibují," napsal ČTK. "Je to spekulativní úhel pohledu. Přijde mi zvláštní, jestliže zmírňujeme nějaké bezpráví, a ještě bychom měli žádat zdanění," uvedl ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

"Za nejlepší řešení stále pokládám dohodu s církvemi na tom, že se sníží objem finančních náhrad nebo odbourá inflační doložka, účelově se vymezí jejich použití tak, aby sloužily veřejně prospěšným účelům, zajistí se plná transparentnost nakládání s příspěvky státu církvím a popřípadě se zavede předkupní právo pro stát na vydávaný nemovitý majetek," je ale stále přesvědčen Sobotka. Nutné je podle něj dořešit i otázku areálu Pražského hradu.

Možnost zdanění finančních náhrad, o níž v úterý mluvila místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková, nepovažuje Sobotka za příliš aktuální. Předseda hnutí ANO, ministr financí Andrej Babiš dnes novinářům řekl, že by si zdanění náhrad dokázal představit.

Nabízíme spolupráci

Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub ČTK řekl, že zástupci církví vyzvali vládu, aby další jednání probíhala na vládní úrovni - ne však již jednání o změně zákona. "Vyzýváme vládu, aby zahájila s církvemi účastnými na práci expertní komise jednání o kooperativním modelu další spolupráce mezi státem a církvemi. Nikoli ale jednání o změně zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi," uvedl.

Opírá se o argumentaci, které při úterním jednání církve předložily k výhradám členů komise za ČSSD a ANO. Církevní strana podle nich námitky politiků k podobě zákona vyvrátila, nepovažují proto další jednání o změně parametrů zákona za možné. Chtějí jednat o tom, jakou roli mají církve a náboženské společnosti hrát v životě české společnosti a jak může třeba stát s církvemi spolupracovat v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb, školství či kultury.

Část připomínek politiků podle církví vychází z ideologicky ovlivněného postoje k církvím, uvádějí prý zřetelně nepravdivá tvrzení. Zástupci církví odmítli i druhou část připomínek, v nichž politici zákon o majetkovém vyrovnání označují jako nespravedlivý a kritizují výpočet finanční náhrady. Zástupci církví uvádějí, že výhrady ČSSD a ANO chybně vycházejí především ze srovnávání zákona o majetkovém vyrovnání pouze s jedním restitučním předpisem z minulosti - zákonem o půdě z roku 1991. Podle církví ale obě normy uplatňují odlišnou restituční metodu a vztahují se na odlišně vymezený okruh majetku, a jsou proto principiálně nesrovnatelné, uvedla Česká televize.

Nejde o restituce, říká církev

Obsahem pojmu restituce je navrácení do původního stavu. V případě církevního majetku restituci nelze provést, neboť mezi znárodněným majetkem a jeho současným stavem a strukturou je nesrovnatelný rozdíl. 44% majetku původního majetku je nenávratně ztraceno a 56% majetku se vrátí ve stavu odlišném, než jak byl církvím bez náhrady zabaven. V původním rozsahu nelze obnovit patronáty zaniklé znárodněním majetku patronů. Legitimnost navrácení církevního majetku se opírá rovněž o rozhodnutí Ústavního soudu ČR. Je zřejmé, že minulé majetkové a hospodářské poměry nelze obnovit v původní podobě. Proto návrh zákona řeší především budoucí vztahy sekulárního demokratického státu a církví. Státu odpadne povinnost financovat duchovenské aktivity církví ze státního rozpočtu.

Z daní nevěřících nebudou hrazeny mzdy duchovních, jejich pojištění jako státních zaměstnanců, platy církevních zaměstnanců a další náklady na provoz církví. Rozpočtové prostředky bude možno použít k účelu, s nímž se bude ztotožňovat větší část společnosti. Náklady na duchovenské aktivity budou církve hradit z vlastních zdrojů. Stále kladená otázka „Kdo na koho doplácí?", ztratí v souvislosti s církvemi smysl.

Zatímco nekonečné diskuse o církevním majetku naši společnost dlouhá léta rozdělovaly, tak je značně pravděpodobné, že „vyrovnání" spojené s dobrým hospodařením s církevním majetkem nesoucím výnosy, z nichž se budou státu platit daně, umožní církvím zvýšit rozsah a kvalitu poskytované sociální péče, zdravotnictví, vzdělání, kultury a charity. Prospěch z toho budou mít věřící i nevěřící, což nepochybně přispěje k větší společenské harmonii v naší zemi, informuje tisk.cirkev.cz.