Platy ústavních soudců asi porostou. A co poslanci? Benda si stěžuje

Na disproporci mezi platy ústavních soudců a soudců dalších soudů upozornila zpravodajka a exministryně spravedlnosti Marie Benešová (ČSSD). Rozdíl se loni a letos podle důvodové zprávy dále prohloubil. Ústavní soudci se dostávají na úroveň soudců vrchních soudů, stojí v informaci.

"Jakékoli rozhodnutí v této věci nemá vliv na platy politiků," zdůraznil předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD). Platy politiků jsou již několik let zmrazeny, a to do konce letošního roku. Poslanec ODS Marek Benda označil zmrazení za chybu a populismus. Soudí, že už nikdo nebude mít odvahu současný stav změnit.

Benešové návrh na růst platů ústavních soudců navrhl výbor přidat do vládní novely zákona o soudech a soudcích, podle níž by měli předsedové kolegií Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu pětileté funkční období. Nyní je neomezené.

Norma by podle důvodové zprávy zvýšila hrubý měsíční plat předsedy Ústavního soudu i s náhradami ze 169.300 na 211.000 korun. Místopředseda by pobíral 181.900 místo 146.000 korun. Plat s náhradami ústavního soudce - předsedy senátu by vzrostl ze 122.200 na 152.300 korun. Například předsedové Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu nyní berou i s náhradami 194.200 korun, místopředsedové 165.900 korun, stojí v informaci.

Původní vládní norma by měla podle vlády přispět k personální obměně ve funkcích předsedů kolegií nejvyšších soudů. Ostatní soudní funkcionáři už délku funkčního období stanovenu mají. U předsedů a místopředsedů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu je desetiletá, u předsedů a místopředsedů vrchních, krajských a okresních soudů pak sedmiletá.