Budou mít ČSSD, ODS a ANO problém? Výbor bude žalovat na finančním úřadě

Praha - Sněmovní kontrolní výbor upozorní finanční úřady na některé loňské dary pro ČSSD, hnutí ANO a ODS. Dostaly je protizákonně. Strany už dary vrátily. O státní příspěvky na činnost tak nepřijdou. Problém nebude mít ani TOP 09, která ve zprávě o loňském hospodaření uvedla nezamýšlený pětimilionový nepeněžitý dar od Strany práv občanů - zemanovců.

ČSSD, hnutí ANO a ODS získaly dary například od obcí nebo jejich firem, což je podle předsedy výboru Vladimíra Koníčka (KSČM) v rozporu se zákonem. Výbor musí uvědomit finanční úřady navzdory tomu, že strany dary vrátily. "Tak je to psáno v zákoně o politických stranách," uvedl Koníček. 

Od obce Mělnické Vtelno dostala například ODS jen 5 tisíc korun. "Zákon přímo zakazuje politickým stranám přijímat dary od obcí. Pokud nezákonně dar obce přijali, měli ho odvést do státního rozpočtu na účet zřízený ministerstvem financí. Budeme to muset nahlásit finančnímu úřadu, který dá ODS pokutu ve výši dvojnásobku daru. A straně, která nemá v pořádku finanční zprávu, nemohou být vyplaceny příspěvky od státu," prohlásil už dříve občanské demokraty šéf kontrolního výboru Vladimír Koníček z KSČM, píše iDnes.cz.

Kromě daru od Mělnického Vtelna našel ve výroční finanční zprávě ODS i dva dary od společností s podílem obcí, které ODS podle něj také neměla přijmout. Jde o 5 tisíc korun od společností Byty - Teplo, s.r.o., kterou stoprocentně vlastní město Horní Slavkov, a 15 tisíc korun od Hořovické teplárenské s.r.o, kde má město Hořovice podíl přes 38 procent.

TOP 09 uvedla ve zprávě pětimilionové nepeněžité plnění v souvislosti s tím, že zemanovci zobrazovali na volebních billboardech tvář místopředsedy Miroslava Kalouska s oznámením, že ho zastavili. Chyběla k tomu smlouva. Legislativci ale nyní podle Koníčka uvedli, že nepeněžité plnění není možné kvalifikovat jako dar.

Výbor doporučil poslancům, aby požádala vládu o podání návrhu Nejvyššímu soudu na pozastavení činnosti celkem 56 stran; 18 z nich předložily neúplné finanční zprávy, 38 je nedodalo vůbec. Dalším 13 politickým seskupením, jejichž činnost už byla pozastavena, by mělo hrozit zrušení.

Jednou z často diskutovaných otázek je, zda je lepší, aby politické strany sháněly peníze primárně od soukromých dárců, anebo zda je lepší financování státem. V komparativním pohledu se zdá být zřejmé, že se by se kyvadlo nemělo příliš vychýlit ani jedním směrem.

Přílišná závislost stran na soukromých dárcích vcelku pochopitelně vede k tomu, že strany často takovým dárcům musejí něco slíbit. V některých zemích se snaží této hrozbě předcházet tím, že jsou nastaveny limity pro výši darů od jednotlivých dárců. Jenomže strany pak často hledají způsoby, jak velké dary od jednoho dárce různými způsoby „rozepisovat" na množství menších, popřípadě je schovávají za členské příspěvky.

Přílišná závislost na státním financování je ovšem také problematická. Může například vést k prorůstání stran se státem, před čímž varuje i česká ústava, a což byl také důvod proč prezident Václav Havel dosáhl v roce 2000 u Ústavního soudu zrušení části zákona o financování politických stran, když soud uznal, že státní příspěvek jednoho milionu korun za každého poslance a senátora pro tu kterou stranu je příliš vysoký, upozorňuje politolog Jiří Pehe na svém webu pehe.cz.

Související

Více souvisejících

finanční úřad ODS Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

před 2 hodinami

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

před 3 hodinami

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Turek poprvé reagoval na zahájení trestního řízení. Nadále věří ve svou nevinu

Poslanec Filip Turek (Motoristé) je přesvědčen, že červencovou dopravní nehodu v centru Prahy nezavinil, což by podle jeho slov mělo prokázat i probíhající vyšetřování. Policie v případu zahájila trestní řízení a zároveň nařídila znalecké zkoumání. Nikdo zatím nebyl obviněn. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy