Obžaloba podána: Dalíkovi hrozí za pokus o podvod až 10 let

Policisté Dalíka vyšetřovali na základě svědectví Stephana Szücse, bývalého zaměstnance firmy Steyr, který v březnu 2011 uvedl, že Dalík požadoval 18 milionů eur (půl miliardy korun) za pokračování v nákupu pandurů. Kriminalisté lobbistu zadrželi začátkem října 2012 v Praze. Žalobce pro něj navrhoval vazbu kvůli obavě z útěku a ovlivňování svědků, soud mu ale nevyhověl.

Dalík se podle vyšetřovatelů pokusil o podvod - peníze nakonec nezískal, ale údajně slíbil pomoc při sjednání zakázky, i když na ni neměl ve skutečnosti vliv. Detektivové protikorupční policie na vyšetřování případu pracovali zhruba tři roky v mezinárodním týmu s kolegy z Rakouska, v oboru justice spolupracovali s USA, Izraelem, Švýcarskem a Španělskem.

Szücs byl v Rakousku veden jako utajený svědek a žil pod skrytou identitou. Zveřejnění jeho jména v médiích tak vyvolalo zděšení tamních justičních institucí. Szücs se ze strachu z pomsty začal skrývat. Protikorupční policie následně začala vyšetřovat pražské vrchní státní zastupitelství kvůli úniku jeho jména. Podle Respektu totiž měli k výpovědi svědka přístup pouze tři státní zástupci. Policistům se ale viníka najít nepodařilo, uvádí web CT24.

V září 2011 pak server WikiLeaks zveřejnil diplomatické depeše, které mají Dalíkovo jednání dokazovat. Szücs podle nich informoval Američany hned v době údajné korupce. "Začátkem roku 2008 nám zástupce Steyru sdělil, že náměstek ministra Barták zorganizoval příležitost pro Marka Dalíka s účelem získat značný úplatek od Steyru," napsala ambasáda.

Mediálně na sebe Dalík upozornil poprvé kauzou s lobbistou Stanislavem Večerkem z července 2004, kdy poslanec Unie svobody Zdeněk Kořistka prohlásil, že mu nabídli desetimilionový úplatek a post velvyslance v Bulharsku za hlasování proti důvěře nastupující vládě Stanislava Grosse. Dalík a Večerek byli 30. září zadrženi policií, noc strávili v cele a ráno byli převezeni vrtulníkem do Ostravy, kde soudce rozhodoval (negativně) o jejich vzetí do vazby; jejich stíhání následně bylo zrušeno.

Oba vzápětí podali proti Kořistkovi žalobu na ochranu osobnosti; v říjnu 2006 mu ostravský krajský soud nařídil omluvu a zaplacení odškodného 15 000 Kč každému (místo původně požadovaného půl milionu). V září 2008 odvolací soud v Olomouci toto rozhodnutí zrušil, když dospěl k názoru že Kořistka své tvrzení o výše uvedené nabídce prokázal.