Registr smluv ve hvězdách: Sněmovní výbor přišel s dalšími změnami

Výbor ale taky doporučil předkladatelům normy v čele s Janem Farským (TOP 09 a Starostové), aby připravili s vládou celkový pozměňovací návrh, který by vypořádal věcné i formální připomínky. Podle šéfa výboru Jeronýma Tejce (ČSSD) jde o nezávazné usnesení.

S odkladem platnosti zákona pro menší obce uspěl ve výboru Jan Chvojka (ČSSD). Podle jeho dalšího návrhu, který podpořila většina členů, by se nemusely zveřejňovat faktury a objednávky do 50.000 korun. Zákon by neměl podle výboru dopadnout ani na profesní komory zřízené zákonem. Na návrh České národní banky, který ve výboru předložil Tejc, by ze zákona měly být výslovně vyňaty smlouvy, které podléhají bankovnímu tajemství, a dohody, jež uzavírá ČNB k plnění úkolů.

Členové výboru doporučili přijmout na návrh Radka Vondráčka (ANO) taky změny, které podpořila iniciativa Rekonstrukce státu, jež zákon prosazuje. Opět stanoví některé výjimky. Vláda by mohla nařízením vyjmout z povinnosti vkládat do registru smlouvy firem ovládaných státem, které se týkají běžného obchodního styku a jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit konkurenceschopnost těchto společností. Řada údajů v těchto smlouvách by prý byla stejně s ohledem na obchodní tajemství začerněna. Nezveřejňovaly by se ani smlouvy o poskytnutí sociálních služeb nebo pěstounské péče a nájemní smlouvy na byty.

Slovenská úprava povinného internetového zveřejňování smluv orgánů veřejné správy se stala předlohou té české. O registru se jednalo na semináři v Poslanecké sněmovně už 11. března, informuje iHned.cz.

Registr smluv by měl být jednou z hlavních zbraní v boji proti korupci, protože by každý viděl odpovědným osobám takzvaně "pod ruce" při nakládání s veřejnými penězi. Prostřednictvím platformy Rekonstrukce státu přislíbilo podporu takovému zákonu 175 poslanců ze současné Poslanecké sněmovny, tudíž se dá předpokládat, že zákon by mohl mít podporu napříč stranami a nyní by se měly "ladit" detaily, tak aby výsledný předpis byl co nejefektivnější.

Aby zákon o registru smluv plnil svou roli, musí také mít sankční systém. Na tom, jak by měl vypadat, se ale střetávají různé postoje. Poslanecká iniciativa počítá s jednoduchým systémem, který by podmínil účinnost smlouvy jejím zveřejněním. Pokud by se smlouva v registru neobjevila do tří měsíců, byla by neplatná ex tunc. Povinnost zveřejnit smlouvu by přitom měly obě strany stejně, tudíž by se měly vzájemně hlídat, aby jejich smlouva doputovala na příslušný server.

Dle vyjádření slovenských účastníků semináře (primátor Turčianských Teplic Michal Sygút a Matej Kurian z hnutí otvorenezmluvy.sk) jde o velmi efektivní a elegantní systém, který výrazné nedostatky nepřinesl. Zastánci tohoto řešení navíc argumentovali těžkopádností běžného, např. pokutového sankčního systému, který může v některých případech trvat i roky.