Praha - Šéf české diplomacie a místopředseda vlády Jan Kohout v rozhovoru pro agenturu Mediafax odhadl, že by Česká republika mohla mít novou vládu na začátku září. Zároveň připustil, že je připraven pokračovat i v novém kabinetu v křesle ministra zahraničí nebo v čele rezortu pro evropské záležitosti.
Red.: Volby jsou teprve před námi, ale tipnete si, kdy by Česká republika mohla mít novou vládu?
J.K.: Tipuji 9. září.
Red.: Dáte i tip, jak bude vypadat vládní koalice?
J.K.: To nedám, počkejme si na neděli. Tento týden byl ještě dost dynamický a řada lidí se teprve na poslední chvíli rozhodne, zda k volbám půjde a jak bude hlasovat.
Red.: Jak na vás zapůsobila kampaň, kterou proti sobě politické strany vedly?
J.K.: Nedávno jsem byl v Šanghaji a viděl jsem dynamiku Asie a obzvlášť Číny a mám takový pocit, že si tu hrajeme na velmi malém rybníčku, který do světových událostí má jen málo co říct. Místo, aby tu byla snaha po hledání konsenzu, tak se tu pereme usilovně na malém pískovišti a svět okolo nám mezitím uniká. Kampaň by měla být o programu. Nikoli o hledání nepřítele, ale o hledání spojenců.
Red.: Jak hodnotíte působení nových stran, které mají podle předvolebních průzkumů šanci dostat se do sněmovny? Jsou podle vás přínosem pro český stranický systém nebo jsou to strany na jedno použití?
J.K.: Tyto strany vznikly z určitého deficitu vzešlého z toho, že velké strany ztratily ve vnímání voličů jasnou konturu. Tím vznikl prostor a poptávka. Jsou to strany, které upozorňují na témata, jež občany zajímají a přitom je velké strany nebyly schopny reflektovat. Nepovažuji je za strany na jedno použití, jsou určitě osvěžením stranického systému, protože přinášejí nové podněty a v podstatě nastavují zrcadlo velkým stranám.
Red.: Jiří Paroubek několikrát zmínil, že pokud bude ČSSD sestavovat vládu, počítá s vámi jako s ministrem pro evropské záležitosti. Jste připraven přijmout takovou nabídku?
J.K.: Pokud taková nabídka přijde, pak připraven jsem. Myslím, že deset let působení v Evropské unii, znalost jejího zákulisí a zkušenosti z nejvyšších jednání dávají velkou výhodu. Navíc unijní témata, která nás v následujícím období čekají, ať už je to finanční perspektiva, diskuse o kohezní politice nebo diskuse o přijetí eura, jsou pro Českou republiku nesmírně důležitá. Myslím, že bych neváhal a tuto nabídku přijal.
Red.: Nebude se vám stýskat po široké diplomacii?
J.K.: Samozřejmě cítím, že i pokračování na ministerstvu zahraničí by nebylo nezajímavé. Člověk by ale měl být vděčný za každou příležitost, kterou dostane, a za každou možnost, kterou má. Mě tato zkušenost hodně obohatila a nebudu zklamán, když nebudu pokračovat ani v jednom, ani v druhém. Když pak ta možnost bude, budu o to radši.
Red.: Pokud byste zasedl v budoucí vládě, nebudete cítit jako jistou obtíž, že to bude již vláda stranická, a nikoli úřednická?
J.K.: Ačkoli úřednická vláda má řadu výhod, tak má jednu zásadní nevýhodu: nemá jasnou většinu v parlamentu. Proto model úřednické vlády nemůže fungovat stále. Je potřeba mít jasně vydefinovanou vládu, která je politicky zakotvena, má jasný politický mandát a opírá se o většinu v parlamentu.
Red.: Hodláte kandidovat v senátních volbách?
J.K.: Myslím, že nyní je toto téma trochu předčasné. Nevylučuji to, ale v tuto chvíli jsou před námi stále ještě parlamentní volby.
Související
Kdo povede ministerstvo zahraničí? Zimola prozradil konkrétní jména
Jan Kohout nechce říct, zda bude ministrem zahraničí
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák