Piráti a Zelení podali stížnost kvůli výsledku evropských voleb

Praha - Česká pirátská strana a Strana zelených podaly k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na úpravu výsledku evropských voleb. Usilují o zrušení pětiprocentní uzavírací klauzule pro volby do Evropského parlamentu. K tomu kroku Piráti přistoupili poté, co jim Státní volební komise, podobně jako Straně zelených, neudělila ani jediný mandát, ačkoliv získali celkem 72 514 hlasů, tedy 4,78 %, což je více, než kolik tvoří podíl jednoho poslance k součtu 21 poslanců. Spolu s Pirátskou stranou návrh na neplatnost volby kandidátů podává i lídr pirátské kandidátky Ivan Bartoš.

Strana Zelených tento týden uvedla, že bude ve stížnosti argumentovat především tím, že díky získaným hlasům mají nárok na jednoho europoslance. "Zatímco zhruba 50.000 hlasů stačilo ke zvolení jednoho lidoveckého europoslance, ani 57.000 hlasů voličů zelených nestačilo k tomu, aby jejich zástupce usedl v Evropském parlamentu," uvedl podle ČTK předseda zelených Ondřej Liška. Zelení získali 3,77 procenta hlasů.

Piráti svou argumentaci opírají mimo jiné o nedávná rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu, který zrušil nejprve klauzuli 5 % (2011) a poté i klauzuli 3 % (2014), protože podle něj zasahuje do rovnosti volebního práva, a to bez jakéhokoli relevantního opodstatnění.

Evropský parlament totiž na rozdíl od většiny národních parlamentů nevytváří vládu, a proto pro jeho fungování není nutné sestavení parlamentní většiny. Žádné štěpení Evropského parlamentu, které by ohrozilo jeho akceschopnost, podle Pirátů nehrozí, protože již před volbami oznámili svůj záměr vstoupit do čtvrté největší politické skupiny parlamentu, Greens/EFA.

Piráti dále poukazují na účinky volební klauzule, které vytváří zcela zjevnou nerovnost voličů postupivších a nepostupivších stran: „Zásah do rovnosti hlasů lze ilustrovat na příkladu podstatně odlišného počtu hlasů, který jednotlivé politické strany potřebovaly na zisk mandátu. ANO potřebovalo na každý mandát 61 125 hlasů, TOP09 60 437 hlasů, ČSSD 53 700 hlasů, KSČM 55 493 hlasů, KDU 50 624 hlasů, ODS 58 195 hlasů, Svobodní 79 540 hlasů. Piráti s 72 514 hlasy mají větší nárok na jeden mandát než ČSSD, která i kdyby dostala jen 3 mandáty, potřebovala by na každý stále jen 71 600 hlasů. Mechanický účinek volební klauzule spočívá v tom, že může být menší skupině voličů jedné politické strany dána přednost před větší skupinou voličů vyřazené politické strany." Piráti tak podle Mikuláše Ferjenčíka z mediálního odboru České pirátské strany spočítali, že díky klauzuli propadlo celkem 129 754 hlasů (8,55 %).

Návrh na zrušení této klauzule Piráti ani Zelení nemohli podat dříve, protože jak návrh na neplatnost volby kandidátů, tak ústavní stížnost lze podat teprve po porušení určitého práva, tedy po volbách. Piráti Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) navrhují, aby zbavil mandátu jednoho kandidáta za ČSSD a jednoho za KDU-ČSL, a přiřkl je České pirátské straně (připadlo by na Ivana Bartoše) a Straně zelených (připadlo by na Ondřeje Lišku).

Kromě zrušení uzavírací klauzule a přepočítání hlasů Piráti navrhují předběžné opatření, aby NSS uložil Státní volební komisi povinnost upozornit příslušné orgány Evropské unie na spornost mandátů a nevydat osvědčení o zvolení poslanců Evropského parlamentu Miroslava Pocheho a Tomáše Zdechovského. Tím se chtějí vyhnout situaci, kdy by, lidově řečeno, poslanci už odjeli do Bruselu a poté jim bylo řečeno, že jim jejich křesla nepatří. 

Související

Více souvisejících

Nejvyšší správní soud Česká pirátská strana Strana zelených

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Írán

Otevření Hormuzského průlivu, ale za vysokou cenu. Co obsahuje nový íránský mírový návrh zaslaný USA?

Írán předložil Spojeným státům nový návrh, který má za cíl znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a ukončit probíhající válečný konflikt. Podle informací amerických představitelů a zdrojů blízkých vyjednávání webu Axios však íránský plán obsahuje zásadní háček: požaduje odložení rozhovorů o jaderném programu na neurčito, respektive na pozdější fázi.

před 1 hodinou

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy míří ke břehům Švédska. Skončí v čelistech kosatek, nebo se utopí, varují vědci. Dánsko se od něj distancuje

Záchranná operace, která nemá v moderní historii obdoby, se přesouvá do své rozhodující fáze. Transportní loď s keporkakem, kterému záchranáři přezdívají „Timmy“, pokračuje v cestě směrem k Severnímu moři. Ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách konvoj remorkérů minul dánské pobřeží a zamířil k západnímu břehu Švédska. Kolem páté hodiny ranní se plavidlo nacházelo u ostrova Sejero.

před 2 hodinami

Americká armáda

Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa

Prezident Donald Trump oznámil, že Pentagon zvažuje stažení části z téměř 40 000 amerických vojáků rozmístěných v Německu. Toto prohlášení přichází jen několik dní poté, co německý kancléř Friedrich Merz ostře kritizoval Spojenými státy vedenou válku v Íránu. Trump na sociálních sítích uvedl, že USA prověřují a revidují vojenskou přítomnost v zemi, která po desetiletí tvoří klíčový pilíř obrany NATO v Evropě.

před 3 hodinami

Ropa

EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy

Válka v Íránu citelně zasahuje do ekonomické stability Evropy, která se potýká s dramatickým nárůstem nákladů na fosilní paliva. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stojí tento konflikt Evropskou unii téměř 500 milionů eur denně. Situaci navíc komplikuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který připravuje své poradce na dlouhodobou blokádu Íránu, což hrozí dalším ochromením globálních energetických trhů.

před 4 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky

Cena ropy Brent během středy překonala hranici 126 dolarů za barel, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 2022. Tento prudký nárůst o více než 13 % během jediného dne následuje po varování Donalda Trumpa, že americká blokáda íránských přístavů může trvat i několik měsíců. Trhy reagují na patovou situaci, kdy mírové rozhovory stagnují a Írán v odvetě drží Hormuzský průliv téměř uzavřený pro ropné tankery. 

před 6 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu

Ještě než stihne aktuální sezóna české nejvyšší fotbalové soutěže skončit, vedení Baníku Ostravy ví, že ho ve zbytku ročníku povede již čtvrtý trenér. Po Pavlu Hapalovi, Tomáši Galáskovi a Ondřeji Smetanovi bude mít za cíl zachránit slavnou tuzemskou fotbalovou značku v první lize dosavadní trenér B-týmu Josef Dvorník. Pro osmatřicetiletého stratéga půjde o premiérové prvoligové angažmá a hned se bude jednat o takto velký křest ohněm.

včera

včera

včera

včera

Těžba ropy

Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly

Ceny ropy prudce vzrostly a vyšplhaly se až na úroveň 115 dolarů za barel v reakci na zprávy, že se Spojené státy připravují na prodloužení blokády íránských přístavů. Ropa Brent po úterním uzavření na hodnotě mírně nad 110 dolary posílila, a i když kolem poledne její cena mírně korigovala na 114,37 dolaru, stále se drží vysoko nad úrovněmi z období před vypuknutím konfliktu.

včera

včera

Evropský parlament

Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko

Evropská komise se rozhodla obrátit na Soudní dvůr Evropské unie v případě České republiky a Maďarska kvůli nesprávnému zapracování pravidel evropského zatýkacího rozkazu do jejich vnitrostátní legislativy. 

včera

Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS

Slovenská justice vynesla definitivní tečku za jedním z nejzávažnějších kriminálních případů v historii země. Nejvyšší soud SR tuto středu pravoplatně potvrdil trest pro Juraje Cintulu, který v květnu 2024 v Handlové vážně postřelil předsedu vlády Roberta Fica. Útočník stráví za mřížemi 21 let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy