Kauza lobbisty Dalíka: Manažeři měli strach, zaznělo u soudu

Praha - Jako osobní požadavky nebo osobní služby označovali manažeři rakouské zbrojařské firmy Steyr údajnou žádost o téměř půlmiliardový úplatek ze strany lobbisty Marka Dalíka při vyjednávání o nákupu obrněných transportérů Pandur. Manažeři s úplatkem nesouhlasili, a proto se obávali, že o zakázku přijdou. Vyplývá to z listinných důkazů, které byly zabaveny při prohlídkách v sídle zbrojařské firmy a dnes byly čteny u soudu s Dalíkem.

Manažeři rakouské firmy vymýšleli také strategii, jak o zakázku nepřijít. Chtěli s českou vládou vyjednat například snížení počtu obrněnců a ceny zakázky. To se nakonec podařilo.

Předsedkyně trestního senátu Veronika Čeplová dnes četla u hlavního líčení zejména dokumenty, které česká justice získala od rakouských žalobců, kteří rovněž kauzu vyšetřují. Šlo například o e-mailovou korespondenci nebo texty, které popisovaly schůzky a strategie vyjednávání o pandurech.

Soudkyně citovala například memorandum, které bylo sepsáno pro interní potřeby firmy Steyr. Text vznikl v lednu 2008 krátce po schůzkách, kde se Dalík údajně dopustil korupčního jednání. Text podrobně popisuje všechny kroky mezi Českem a zbrojařskou firmou od podpisu kontraktu až do inkriminovaných schůzek. Manažeři měli mimo jiné obavy, že o zakázku přijdou, protože odmítli žádost o úplatek. Domnívali se, že by úplatek mohla akceptovat jejich konkurence.

Představitelé firmy v zabavených dokumentech zmínili i někdejšího náměstka ministryně obrany Martina Bartáka (ODS), který se údajně v zakázce začal angažovat a "tlačil" ji do politické roviny. Původně se přitom podle manažerů o transportéry z české strany zajímali pouze odborníci. O tehdejší ministryni obrany Vlastě Parkanové (tehdy KDU-ČSL) se manažeři vyjadřovali jako o politicky dosazeném člověku, který "neví, co dělá".

Parkanová byla prvním svědkem, který v kauze svědčil. O neoficiálních schůzkách, kde byl Barták i Dalík, prý nevěděla a dozvěděla se o nich až z médií po delší době, kdy funkci opustila. Přítomnost Dalíka při jednáních pak označila za skandální.

Soudkyně četla například výpověď Lowa Droriho z izraelské zbrojovky, která transportéry vybavila věžovými systémy. Údajně měl nabízet pomoc k zaplacení úplatku. Při čtené výpovědi to ale popřel a uvedl, že se o úplatku dozvěděl až z médií. Soud bude pokračovat v pátek, kdy by měl přijít svědčit bývalý zaměstnanec firmy Steyr Stephan Szücs považovaný za jednoho z klíčových svědků.

Policisté Dalíka vyšetřovali právě na základě svědectví Szücse, který v březnu 2011 uvedl, že lobbista požadoval 18 milionů eur (půl miliardy korun) za pokračování v nákupu pandurů. Podle spisu si o úplatek řekl na neformální schůzce v listopadu 2007 v pražské restauraci U Malířů. Předstíral přitom blízký vztah k představitelům české vlády a to, že může ovlivnit jejich rozhodování, ačkoliv podle žalobce nemohl. Někdejšímu poradci premiéra Mirka Topolánka (ODS) za pokus o podvod hrozí až deset let vězení. Dalík u soudu vinu odmítl.

Kauza nákupu pandurů je další z případů údajně problematických armádních zakázek, který česká policie a justice řeší. V květnu městský soud nepravomocně zprostil viny Martina Bartáka a zbrojaře Michala Smrže v kauze údajné korupce při nákupu armádních vozů Tatra. Před soudem naopak neskončila údajná korupce při pořízení stíhaček Jas-39 Gripen pro českou armádu, protože žalobci případ definitivně odložili.

Související

Marek Dalík

Lobbista Dalík neměl ve věznici výhody. Ministerstvo kauzu uzavřelo

Ministerstvo spravedlnosti dnes potvrdilo svůj předchozí závěr, že odsouzený lobbista Marek Dalík neměl ve vězení výhody proti ostatním vězňům. Výhrady úřad nemá ani k tomu, že Dalík dostával v rámci kázeňských odměn propustky. Ministerstvo to označilo za ověřenou praxi znojemské věznice. O výsledcích dalšího šetření informoval dnes v tiskové zprávě mluvčí úřadu Vladimír Řepka.
Ministerstvo spravedlnosti ČR

Zaměstnávání Dalíka v penzionu? Ministerstvo poslalo kontrolu. Zde jsou závěry

Ministerstvo spravedlnosti zatím nezjistilo žádné nestandardní skutečnosti ohledně zaměstnávání odsouzených ve Věznici Znojmo. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí úřadu Vladimír Řepka. Ministerstvo zkontrolovalo situaci ve věznici poté, co média ve čtvrtek informovala o tom, že odsouzený lobbista Marek Dalík docházel pracovat do znojemského penzionu.

Více souvisejících

Marek Dalík soudy kauza nákupu transportérů Pandur

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy