Zpověď kněze a ministra Hermana. Co na sebe prozradil?

Ministr kultury Daniel Herman je jedním z ministrů Sobotkovy vlády. Je mu padesát jedna a nemá manželku ani děti. To ovšem vychází z toho, že je vysvěceným knězem, byť před několika lety požádal laicizaci. To znamená, že byl propuštěn ze stavu duchovenstva, nicméně stále musí zachovávat celibát.

Herman vystudoval gymnázium a rok pedagogickou fakultu. Poté co fakultu opustil, pracoval jako průvodce na zámku Hluboká. To se ovšem nelíbilo StB, a tak musel pracovat jako pomocný dělník v Jihočeských pekárnách. V roce 1984 začal studovat teologickou fakultu a o pět let později, v létě 1989 byl vysvěcen na kněze.

Na začátku 90. let pracoval jako sekretář kardinála Miloslava Vlka. V minulosti také pracoval pro ministerstvo vnitra, kultury nebo jako vedoucí kanceláře Jana Švejnara. Znám je díky ředitelování v Ústavu pro studium totalitních režimů. Z této funkce byl odvolán v roce 2013. Poté se stal členem KDU-ČSL a v podzimních volbách se stal za tuto stranu poslancem. V lednu letošního roku pak ministrem kultury.

Co říká vaše rodina na vaše vládní angažmá?

Jelikož mou nejužší rodinu tvoří především maminka, tak ta mě v mém vládním angažmá podporuje rovněž tak, jako i v mých bývalých působištích.

Byl někdo z rodiny, kdo vás od funkce odrazoval?

Neodrazoval. Působení na ministerstvu a ve vládě s sebou přináší i obrovskou odpovědnost, které jsem si vědom, a má rodina to akceptuje a snaží se mě podporovat.

Kolik času vám zbývá na rodinu?

Význam slova ministr je odvozen od slova ministrare, to znamená sloužit. Proto chápu toto svoje působení jako službu veřejnosti a věnuji jí většinu svého času. Nicméně vždy si najdu čas i na své příbuzné a přátele.

Máte čas na své koníčky?

Přiznám se, že toho volného času mi momentálně zbývá žalostně málo, ale když už se taková chvíle naskytne, rád ji trávím u hodnotné knížky, v přírodě, galeriích nebo v divadle.

Mnozí vrcholní politici říkají, že se zanedbávají. Jak vypadá váš jídelníček?

V první řadě je důležité nezanedbávat ducha a tělu samozřejmě dopřát potřebný čas k odpočinku a revitalizaci. Jak jsem už říkal, vnímám to jako službu a podle toho seřazuji priority a jídlo je opravdu někde hodně hluboko dole. Samozřejmě si rád vychutnám dobré jídlo a ještě raději v zajímavé společnosti a o to hlavně jde. Proto si rád zajdu, pokud je to možné, i na oběd do naší jídelny na ministerstvu společně se zaměstnanci.

Spousta politiků ve vrcholných funkcích přibere. Jak jste na tom vy za dobu působení ve vládě?

Přiznám se bez mučení – přibral jsem. Je to způsobeno hlavně tím sedavým způsobem na úřadě, na jednáních vlády, ve sněmovně apod. Bez toho to bohužel nejde.

Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo?

Nejraději mám ryby. Vždyť také pocházím z kraje rybníků.

Co nejraději pijete?

Nejraději piju vodu z kohoutku.

Máte raději pivo nebo víno? Případně dáváte přednost jinému alkoholu?

Obecně moc alkoholu nepiju. Když už, tak sklenka dobrého bílého vína mi neublíží.

Kolik u sebe běžně nosíte peněz v peněžence?

Vždy tolik, abych mohl zaplatit, co nevyhnutelně potřebuji.

Změnili jste po nástupu do funkce nějak šatník? Co nejraději nosíte?

Nijak výrazně jsem šatník neměnil. Nejde ani tak o to, co rád nosím, ale spíše co je vhodné nosit vzhledem k postavení ministra. Určitě však nechodím v džínách na premiéru do divadla, nebo do opery.

Jaké používáte auto? Služební nebo soukromé?

Auto používám služební. I když mám ze zákona k dispozici na ministerstvu auto i na soukromé účely, běžně je využíváno k potřebám kabinetu ministra a jen občas si ho půjčuji, když například jedu o víkendu do mých rodných Českých Budějovic nebo někam do přírody.

Baví vás vaše funkce?

Ano, dělám ji rád. Kdyby mě nebavila, nemohl bych dělat ministra odpovědně a s plným nasazením. A o to by přece mělo jít všem ministrům.

Vzpomenete si, co jste si řekl nebo co vás napadlo, když jste poprvé vstoupil na ministerstvo?

V Nostickém paláci, jak jistě víte, je i kaple. Mé první kroky po uvedení do funkce směřovaly právě tam a prosil jsem tam, abych mohl přinést do kultury klidnou sílu, která jí pomůže zaujmout důstojné místo v české společnosti, aby byla především hodnotovou kulturou.

Na závěr. Jak byste zhodnotil své dosavadní působení ve vládě?

Snažím se o postupné naplňování programového prohlášení vlády. Především se jedná o přijetí tolik potřebných legislativních norem v kultuře a samozřejmě posílení toku financí, o které kultura v posledních letech přišla. Společně s kolegy připravujeme např. důležitou novelu zákona o památkovém fondu, či zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře. Do konce roku 2014 máme vládě předložit novou koncepci kulturní politiky na léta 2015-2019.