Soumrak novinářské svobody? Policie odposlouchávala novináře

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu v roce 2011 nasadil odposlechy na novináře Práva Jakuba Svobodu a novináře MF Dnes Janka Kroupu. Cílem bylo zjistit, jak se dostali k protokolům o výslechu utajovaného svědka v kauze Pandur. Tím byl manažer rakouského dodavatele pandurů Stephan Szücs.

Vedle novinářů policie odposlouchávala i vlastní lidi. Například exředitele protikorupčního útvaru Tomáše Martince, jeho náměstka Jiřího Veselého či vyšetřovatele kauzy Františka Zahálku. Odposlechy byly nasazeny také na bývalého pražského vrchního žalobce Grygárka. Jeho podíl na zveřejnění protokolů zjištěn nebyl, přesto policie v odposleších chtěla pokračovat kvůli vazbám na Romana Janouška.

Investigativec Janek Kroupa označil odposlechy novinářů za velmi nebezpečné. "Spolupracuji třeba se švédskými kolegy a tam už by se ta policie dopustila trestného činu. Tam je trestný čin, když státní správa pátrá po novinářských zdrojích. U nás ta svoboda slova bohužel není tak široká," řekl pro idnes.cz.

Stěžoval si, že ani nebyl policií požádán o zveřejnění svého zdroje, který mu protokoly dodal, a rovnou ho začala odposlouchávat.

V kauze Pandur jde o údajné předražení těchto obrněnců pro českou armádu. V souvislosti s kauzou byl zatčen mimo jiné blízký přítel Mirka Topolánka Marek Dalík.

Vedle údajné předraženosti se spekuluje i nad vhodností vlastností obrněnce právě pro českou armádu a pro nasazení v Afghánistánu.