Řešení pro opencard? Na pražském magistráru se cosi rýsuje

V dohodě nejsou konkrétní částky, za které by Praha koupila licence ke kartám opencard, ani za kolik by případně koupila majetková práva k opencard, dodal zdroj.

Společnost EMS v dohodě mimo jiné deklaruje, že je ochotna dále jednat o prodeji licencí k zhruba 250.000 karet, které jsou již v užívání a Praha za ně zatím nezaplatila. Zároveň firma uvádí, že do doby, než se obě strany domluví, budou karty fungovat. Město zase potvrzuje, že chce licence ke kartám určitě koupit.

V dohodě je rovněž napsáno, že do 22. srpna předloží Praha firmě svůj návrh na odkup opencard. Zároveň se obě strany domluvily, že se do 31. srpna nebudou vzájemně soudně napadat.

Memorandum podepíšou EMS, hlavní město a jeho firma Operátor opencard. Původně měl memorandum podepsat také pražský dopravní podnik (DPP), ten se nakonec nepřidal. Mezi DPP a EMS totiž panují nadále neshody na koupi licencí k opencard. DPP podal na firmu žalobu, podpis memoranda ze strany DPP by při mohl údajně ovlivnit.

V roce 2005 vzniká na Radě Hlavního města Prahy a pod přímým dohledem tehdejšího primátora Pavla Béma myšlenka převést co největší část administrativních činností města na moderní počítačovou komunikaci. Takzvaná strategie ePrahy měla údajně výrazně zlepšit a zrychlit služby občanům.

Nejviditelnějším projektem byla takzvaná Karta Pražana, která měla splňovat desítky funkcí a údajně uspořit obrovské prostředky. Sliby – chyby. O devět let později se dá pod novým názvem Opencard použít pouze jako jízdenka městské hromadné dopravy, průkazka do poboček Městské knihovny a lze s ní platit v některých parkovacích automatech. Trochu málo na tolik slibů – a více než miliardu ne uspořených, ale nesmyslně utracených veřejných prostředků, píše bemovakarta.cz.

Firmě Haguess je asi těžké vyčítat, že využila nabízené možnosti. Svoji práci kvalifikovaně odvedla. Kdo ale vědomě a úmyslně vytvořil díru v systému, který měl chránit veřejné prostředky a zabránit jejich nekontrolovatelnému utrácení? Kdo umožnil podepsat smlouvy, které firmě Haguess zaručily na věčné časy autorská práva k softwaru a zákaz komukoliv jinému zasahovat do obslužného programu? Ne firma Haguess, a zcela určitě ne podřízení úředníci, ale politická reprezentace města, vedená Pavlem Bémem, vytvořila systém, který zaručuje jedné firmě další a další zakázky a předem znemožňuje na ně vypsat otevřená výběrová řízení – protože původní nezrušitelná smlouva to právě takto požaduje.