Praha - Ministr financí Andrej Babiš (ANO) zahájil dvoustranná jednání s šéfy ostatních vládních resortů o rozpočtu na příští rok. Své požadavky na státní kasu přišli včera obhájit například ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) či ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dnes jednání pokračují.
Peníze půjdou především na platy zaměstnanců, ale také na investice a do výzkumu. I když ministři odcházeli většinou spokojeni, stále zůstávají požadavky v řádech miliard k dalšímu jednání. To má jít do finále v září, uvedla dnes večer ČT.
S výsledkem schůzky je zatím spokojený ministr kultury Herman, který dostal příslib dvou miliard korun navíc, aby mohl garantovat zvýšení platů pracovníků ministerstva o 3,5 procenta. Šéf průmyslu Mládek přišel žádat o stovky milionů korun. Ministr zemědělství Jurečka dostal příslib 916 milionů korun na navýšení dotací a růst mezd.
Ministerstvo pro místní rozvoj pak požaduje téměř půl miliardy na investice, které nemohou být hrazeny z evropských fondů. Jde především o místní komunikace a domy s pečovatelskou službou.
Resortu práce a sociálních věcí se zatím podařilo získat 3,3 miliardy navíc. Většina peněz má jít na chod ministerstva, 750 milionů korun pak na platy v sociálních službách a zbytek na sociálně právní ochranu dětí. Naopak peníze na dávky se zatím navyšovat nebudou, i když na ně ministerstvo žádalo skoro pět miliard korun.
Resort školství by měl mít v příštím roce v rozpočtu o 4,2 miliardy korun víc než letos, kdy má na výdaje bezmála 125 miliard. "Jsem polospokojen," uvedl Chládek. Dojednanou sumu ale považuje za úspěch. Před schůzkou řekl, že chce 2,2 miliardy na platy, miliardu na víc žáků v mateřských a základních školách, 800 milionů na sport a 1,3 miliardy na podporu operačního programu věda a výzkum. Součet činí 5,3 miliardy korun.
Po jednání ministr řekl, že do platů by mělo v příštím roce putovat 2,5 miliardy korun navíc. Učitelé by si měli rozdělit dvě miliardy a nepedagogičtí pracovníci půl miliardy. Kabinet už přislíbil růst výdělků ve veřejném sektoru o 3,5 procenta. Odbory požadovaly, aby takto přidáno dostali všichni zaměstnanci. Chládek uvedl, že je snaha promítnout zvýšení do tarifů. Učitelé by si tak mohli přilepšit podle délky praxe od 300 do 800 korun, nepedagogičtí pracovníci v průměru o 500 korun.
Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) dojednal rozpočet na příští rok ve výši 10,74 miliardy korun, nemusí to však být konečné číslo. Jednání mezi Hermanem a ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) budou pokračovat v září. Cílem je rozpočet ve výši 11,2 miliardy korun, řekla dnes ČTK mluvčí ministerstva kultury (MK) Helena Markusová.
"V tuto chvíli máme garantovaný růst platů o 3,5 procenta, ale chceme se k této otázce ještě vrátit," uvedla Markusová. Letošní rozpočet MK ve výši 9,9 miliardy korun se měl původně v příštím roce o miliardu korun snížit. Původní výši 9,9 miliardy korun označil Herman za "hladinu přežitelnosti".
Rozpočet ministerstva zahraničí se v příštím roce navýší tak, aby se resortu kompenzoval růst výdajů v důsledku oslabeného kurzu koruny a nárůstu některých příspěvků mezinárodním organizacím. Na pondělním jednání to šéfovi české diplomacie Lubomíru Zaorálkovi (ČSSD) přislíbil ministr financí Andrej Babiš (ANO). Výši kompenzace resort nezveřejnil. Loni zvýšení výdajů na rok 2014 kvůli poklesu kurzu koruny odhadl na 180 milionů korun.
"U nás dochází ke dvěma věcem, a to je zvyšování nákladů kurzovou změnou a mandatorní příspěvky mezinárodním organizacím. A tyhle změny budou nějakým způsobem kompenzovány. To byl pro nás ten nejdůležitější, nejpalčivější problém," řekl dnes ČTK David Frous z tiskového odboru ministerstva zahraničí.Konkrétní částku, o kterou by se mělo jednat, Frous neuvedl. Na konci loňského roku resort odhadoval, že mu náklady na rok 2014 v souvislosti s devizovou intervencí České národní banky vzrostou asi o 180 milionů korun.
Související
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák