Babiš navrhl další uvolnění pravidel pro sestavování rozpočtů

Podle návrhu nebude muset vláda například zpracovávat na jaře 2021 rozpočtovou strategii na další roky a tzv. strukturální deficit, tedy deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, pro rok 2021 odhadne ministerstvo financí až v létě 2021 a bude z něj vycházet při stanovení pravidel pro další roky. Vyplývá to z návrhu, který byl zveřejněn na internetových stránkách Sněmovny.

Vláda přitom již letos uvolnění rozpočtových pravidel prosadila. Odůvodnila to přijímanými opatřeními na utlumení dopadů ohledně šíření koronaviru.

"Aby bylo možné realizovat zrušení konceptu superhrubé mzdy, stejně jako úpravu mimořádně zrychlených odpisů, je nutné zvýšit prostor pro kladný fiskální impulz pro rok 2021," uvádí premiér v návrhu.

Podle aktuálně schválené novely zákona o rozpočtové odpovědnosti je pro příští rok možné zvýšit strukturální deficit na čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Babišův návrh tuto maximální výši už neuvádí.

Dosavadní plán vlády na základě schválené novely počítal v souladu s pravidly EU s postupným snižováním deficitu každoročně o 0,5 procentního bodu. V roce 2027 tak měl strukturální deficit klesnout na jedno procento HDP a v roce 2028 na 0,75 procenta HDP, tedy na úroveň před současnou situací. Předloni bylo strukturální saldo v přebytku 0,4 procenta HDP.

Nyní premiér v návrhu uvádí jako příklad postupu, že ministerstvo financí v létě 2021 může spočítat, že deficit bude za rok 2021 například šest procent HDP. V dalších letech pak bude deficit snižován o 0,5 procentního bodu ročně, tedy například v roce 2024 na 4,5 procenta HDP. Proti dnes platným plánům se v takovém případě může protáhnout konsolidace veřejných financí na předpandemickou situaci až za rok 2028.

Vedle zrušení superhrubé mzdy premiér navrhuje zdaňovat od příštího roku dva roky zaměstnancům hrubou mzdu sazbou 15 procent a u příjmů nad 48násobek průměrné hrubé mzdy sazbou 23 procent. Návrh chce vložit do vládního daňového balíčku, který by měla v úterý projednávat Sněmovna. Dopad na veřejné rozpočty by měl být podle materiálu 79,2 miliardy korun a na samotný státní rozpočet 52,1 miliardy korun.

Vláda poslala nedávno do Sněmovny návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun. V něm vláda odhadovala strukturální deficit příští rok na 4,5 procenta. Návrh ale nezapočítává právě dopady zrušení superhrubé mzdy a změny zdanění.

Zároveň v neděli uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), že ministerstvo přesune vypracování nové makroekonomické predikce z listopadu na leden. Odůvodnila to vysokou mírou nejistoty dalšího ekonomického vývoje. Někteří ekonomové a zástupci opozice to kritizovali jako nezodpovědné nebo skandální. V polovině září ministerstvo financí zveřejnilo predikci, podle které by měl letos HDP klesnout o 6,6 procenta. Tehdejší odhad ale nepočítal s dalšími plošnými opatřeními proti šíření koronaviru.