Babiš o budoucnosti šéfa BIS Koudelky rozhodne až po volbách, do nich bude lavírovat, říká politolog

Politolog Ladislav Mrklas se domnívá, že premiér Andrej Babiš ponechá ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku ve funkci i po vypršení jeho mandátu, který skončí přesně v polovině srpna. A o plukovníkově budoucnosti definitivně rozhodne až po volbách. „Do té doby bude Babiš lavírovat. Lze predikovat, že hodlá brát ohled i na voliče hnutí ANO, kteří cílí na zahraniční západní politiku, a zároveň bude vyčkávat, zda jeho pozice po volbách neposílí, aby nebyl tak odkázán na prezidenta Zemana, který se dlouhodobě proti Koudelkovi vymezuje,“ říká pro EuroZprávy.cz Ladislav Mrklas.

Pro Hrad je nepřítelem číslo jedna. A tak šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka zůstává stále jen plukovníkem, ačkoli vláda jej už šestkrát navrhla na jmenování do hodnosti generála, což prezident Miloš Zeman tvrdošíjně odmítá. Existuje totiž hypotéza, podle níž takzvaná civilní kontrarozvědka dlouhodobě a pozorně monitoruje obchodní aktivity i kontakty některých osob z prezidentova pracovního okolí. Snad i proto hlava státu označila českou Bezpečnostní informační službu, která má respekt i v zahraničí, za čučkaře, respektive jejich zprávy za „plácání čučkařů“. Podle politologa Ladislava Mrklase je tak patrné, že premiér Andrej Babiš je pod výrazným tlakem ze Zemanovy strany. „A tak i když Babiš s vládou několikrát navrhovali Koudelkovo povýšení na generála, tak nyní paradoxně vyčkává a definitivní rozhodnutí oddaluje. Nejedná se o první moment, kdy premiér kolem prezidenta kličkuje, stačí si vzpomenout na odvolávání některých ministrů na přání Hradu. Babiš si proti němu nikdy nedupl a nestál si za svým.“

Premiér se na podzim může z prezidentova vlivu vymanit

Odborný asistent na katedře politologie a mezinárodních vztahů CEVRO Institutu míní, že ale nyní ministerský předseda sází na podzimní sněmovní volby. „Je dost totiž možné, že po nich může Babišova pozice posílit, což znamená, že by se tak vymanil ze silného Zemanova vlivu. Proto si myslím, že o Koudelkově budoucnosti rozhodne až po volbách, kdy už bude vědět, jak moc bude prezidentovu náklonnost potřebovat, anebo zda se bez jeho zásadní podpory obejde.“

Přesto politický analytik tvrdí, že Babiš se bojí přímého střetu se Zemanem. „Moc dobře si uvědomuje, že prezident svými projevy, glosami či citováním názorů přes svého mluvčího může hodně ovlivnit předvolební atmosféru. „Oněch deset týdnů, které do voleb zbývají, může být hodně klíčových a je možné usuzovat, že prezident v nich bude hrát velkou roli. Každý jeho proslov může změnit preference, a to zejména u ČSSD a SPD, u nichž se vše přelévá a každá získaná desetina pro ně má velký vliv na Babišovu budoucnost. Proto je téměř vyloučené, aby premiér šel kvůli Koudelkovi do ostrého názorového konfliktu.“ Stále má totiž současný šéf kabinetu na paměti, že po volbách bude na tahu prezident. „A už několikrát jsme se přesvědčili, že hlava státu si z ústavy příliš mnoho nedělá. Do voleb musí být Babiš se Zemanem zadobře, a tak bude lavírovat a snažit se Koudelkovi mandát prodlužovat,“ tvrdí expert na volební a stranické systémy.

Zemana dráždí, že Koudelka, jehož ocenila slovutná CIA, má už zmíněné zastání u Babiše, který se za něj postavil i v kauze novičok, nervově paralytické látce. Ministerský předseda odmítl, že by se jed, jímž se v Británii pokusili příslušníci ruských tajných služeb otrávit dvojitého agenta Sergeje Skripala, skladoval či snad vyráběl v České republice. Zeman totiž trval na svém postoji, což BIS jednoznačně odmítla. Prezidenta vytočil i postoj šéfa české kontrarozvědky, podle něhož byl novičok brutální ruskou kampaní proti republice. Atmosféra mezi Hradem a Koudelkovou BIS zhoustla i po vrbětické kauze.

Nabízí se tak varianta, že Zeman svůj tlak ještě zvýší a bude usilovat, aby po 15. srpnu do křesla ředitele BIS usedl Jiří Rom. Bývalý bezpečnostní analytik kontrarozvědky, u níž strávil 27 let, od loňského srpna působí ve službách Kanceláře prezidenta republiky. Rom, který v minulosti marně usiloval o post ředitele BIS, má údajně stát za kompromitující zprávou, podle níž není Koudelka dobrým manažerem. „Soudím, že Romovo jmenování není ale na pořadu dne. Pro Hrad je prvořadé se zbavit stávajícího ředitele BIS,“ konstatuje Mrklas, který je ale přesvědčený, že Koudelka skutečně i nadále ve své pozici setrvá. „Babiš nebude riskovat destabilizaci i kvůli voličům hnutí ANO, kteří cílí na zahraniční západní politiku. Nebude chtít u nich ztratit body.“ Jmenování dočasného kandidáta je navíc podle zákona nemožné.

Spojenci s neklidem sledují, jak nebezpečný koktejl mícháme

Bývalého prorektora vysoké školy CEVRO Institut nezaráží, že stále není rozhodnuto, zda Michal Koudelka povede BIS, byť zbývá něco málo přes čtrnáct dní do vypršení jeho šestiletého mandátu. „Jde o typický obraz české politické scény před volbami. Opozice se snaží, aby Koudelka setrval, Babiš odolává tlaku Hradu a čeká, zda své pozice po podzimním klání udrží a s kým bude vládnout.“

Nejistá budoucnost ohledně obsazení křesla ředitele BIS není podle politologa, který absolvoval doktorské studium na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, dobrým signálem pro naše spojence. „Zpravodajské služby si předávají informace neustále, a pokud jedna z nich přestane být pro ostatní spolehlivá a relevantní, pak nastává vážný problém, a to například i u samotného NATO. Spojenci navíc moc dobře sledují, jak napjatý vztah panuje mezi prezidentem a vedením samotné BIS. Když vše sečteme, tak zjistíme, jak nebezpečný koktejl mícháme.“

Komentátor politického dění připouští, že v současné době se pravděpodobně odehrává určité napětí v celé Bezpečnostní informační službě. „Nervozita vlastně panuje a existuje v celé bezpečnostní komunitě, jež je prozápadně orientovaná.“ Nicméně expert na tuzemský politický systém míní, že lidé z BIS už jsou za poslední dobu na tlaky a napětí zvyklí. „Už je nepřekvapuje, že je u nich dlouhodobě neveselo, lze dokonce říci, že do určité míry jsou už otrlí. Jinou věcí by ale bylo, pokud ve vedení dojde k zásadnímu přepřahání. Potom si troufnu tvrdit, že by následoval velký exodus, a to hlavně u lidí, kteří jsou západně a atlanticky orientovaní,“ uzavírá pro EuroZprávy.cz politolog Ladislav Mrklas.

Související

Andrej Babiš

Babiš bude moci hrát roli oběti, komentují výhrůžky politologové

Výhrůžky rodině prezidentského kandidáta a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše by mohly napomoci tomu, že bude ve zbytku kampaně hrát roli oběti a terče agrese. Shodli se na tom někteří politologové, které ČTK oslovila. Dopady na rozhodnutí voličů, koho v druhém kole volit, někteří z nich připouštějí, ale těžko se podle nich odhadují. Poukazují ale na to, že Babiš přispívá k polarizaci společnosti a že útočný styl obsahovaly jeho billboardy s textem "Nezavleču Česko do války".

Více souvisejících

Ladislav Mrklas Michal Koudelka (BIS) BIS Andrej Babiš Miloš Zeman volby 2021 výbuch ve Vrběticích na Zlínsku

Aktuálně se děje

před 19 minutami

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

před 1 hodinou

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

před 2 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

před 6 hodinami

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

před 9 hodinami

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

před 11 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

před 12 hodinami

Americká jaderná ponorka

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

před 13 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj

Válečný konflikt na Ukrajině se dostává do klíčové diplomatické fáze, když americká strana navrhla uspořádání trilaterálního setkání v Miami. Tohoto jednání by se měli zúčastnit zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska, přičemž cílem je posunout mírové rozhovory k reálným výsledkům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomuto formátu vyjádřil mírnou skepsi a připomněl, že podobná jednání v Istanbulu nepřinesla zásadní průlom kromě výměny zajatců.

včera

Jeffrey Epstein

Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí

Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů a fotografií spojených s případem usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Přestože zákon nařizoval úplné odkrytí všech spisů, zveřejněný materiál obsahuje tisíce začerněných míst a stovky zcela nečitelných stran. Tento postup vyvolal ostrou kritiku ze strany demokratických zákonodárců i samotných obětí, které se domnívají, že úřady záměrně chrání mocné muže.

včera

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

včera

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

včera

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

včera

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy