Babiš o budoucnosti šéfa BIS Koudelky rozhodne až po volbách, do nich bude lavírovat, říká politolog

Politolog Ladislav Mrklas se domnívá, že premiér Andrej Babiš ponechá ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku ve funkci i po vypršení jeho mandátu, který skončí přesně v polovině srpna. A o plukovníkově budoucnosti definitivně rozhodne až po volbách. „Do té doby bude Babiš lavírovat. Lze predikovat, že hodlá brát ohled i na voliče hnutí ANO, kteří cílí na zahraniční západní politiku, a zároveň bude vyčkávat, zda jeho pozice po volbách neposílí, aby nebyl tak odkázán na prezidenta Zemana, který se dlouhodobě proti Koudelkovi vymezuje,“ říká pro EuroZprávy.cz Ladislav Mrklas.

Pro Hrad je nepřítelem číslo jedna. A tak šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka zůstává stále jen plukovníkem, ačkoli vláda jej už šestkrát navrhla na jmenování do hodnosti generála, což prezident Miloš Zeman tvrdošíjně odmítá. Existuje totiž hypotéza, podle níž takzvaná civilní kontrarozvědka dlouhodobě a pozorně monitoruje obchodní aktivity i kontakty některých osob z prezidentova pracovního okolí. Snad i proto hlava státu označila českou Bezpečnostní informační službu, která má respekt i v zahraničí, za čučkaře, respektive jejich zprávy za „plácání čučkařů“. Podle politologa Ladislava Mrklase je tak patrné, že premiér Andrej Babiš je pod výrazným tlakem ze Zemanovy strany. „A tak i když Babiš s vládou několikrát navrhovali Koudelkovo povýšení na generála, tak nyní paradoxně vyčkává a definitivní rozhodnutí oddaluje. Nejedná se o první moment, kdy premiér kolem prezidenta kličkuje, stačí si vzpomenout na odvolávání některých ministrů na přání Hradu. Babiš si proti němu nikdy nedupl a nestál si za svým.“

Premiér se na podzim může z prezidentova vlivu vymanit

Odborný asistent na katedře politologie a mezinárodních vztahů CEVRO Institutu míní, že ale nyní ministerský předseda sází na podzimní sněmovní volby. „Je dost totiž možné, že po nich může Babišova pozice posílit, což znamená, že by se tak vymanil ze silného Zemanova vlivu. Proto si myslím, že o Koudelkově budoucnosti rozhodne až po volbách, kdy už bude vědět, jak moc bude prezidentovu náklonnost potřebovat, anebo zda se bez jeho zásadní podpory obejde.“

Přesto politický analytik tvrdí, že Babiš se bojí přímého střetu se Zemanem. „Moc dobře si uvědomuje, že prezident svými projevy, glosami či citováním názorů přes svého mluvčího může hodně ovlivnit předvolební atmosféru. „Oněch deset týdnů, které do voleb zbývají, může být hodně klíčových a je možné usuzovat, že prezident v nich bude hrát velkou roli. Každý jeho proslov může změnit preference, a to zejména u ČSSD a SPD, u nichž se vše přelévá a každá získaná desetina pro ně má velký vliv na Babišovu budoucnost. Proto je téměř vyloučené, aby premiér šel kvůli Koudelkovi do ostrého názorového konfliktu.“ Stále má totiž současný šéf kabinetu na paměti, že po volbách bude na tahu prezident. „A už několikrát jsme se přesvědčili, že hlava státu si z ústavy příliš mnoho nedělá. Do voleb musí být Babiš se Zemanem zadobře, a tak bude lavírovat a snažit se Koudelkovi mandát prodlužovat,“ tvrdí expert na volební a stranické systémy.

Zemana dráždí, že Koudelka, jehož ocenila slovutná CIA, má už zmíněné zastání u Babiše, který se za něj postavil i v kauze novičok, nervově paralytické látce. Ministerský předseda odmítl, že by se jed, jímž se v Británii pokusili příslušníci ruských tajných služeb otrávit dvojitého agenta Sergeje Skripala, skladoval či snad vyráběl v České republice. Zeman totiž trval na svém postoji, což BIS jednoznačně odmítla. Prezidenta vytočil i postoj šéfa české kontrarozvědky, podle něhož byl novičok brutální ruskou kampaní proti republice. Atmosféra mezi Hradem a Koudelkovou BIS zhoustla i po vrbětické kauze.

Nabízí se tak varianta, že Zeman svůj tlak ještě zvýší a bude usilovat, aby po 15. srpnu do křesla ředitele BIS usedl Jiří Rom. Bývalý bezpečnostní analytik kontrarozvědky, u níž strávil 27 let, od loňského srpna působí ve službách Kanceláře prezidenta republiky. Rom, který v minulosti marně usiloval o post ředitele BIS, má údajně stát za kompromitující zprávou, podle níž není Koudelka dobrým manažerem. „Soudím, že Romovo jmenování není ale na pořadu dne. Pro Hrad je prvořadé se zbavit stávajícího ředitele BIS,“ konstatuje Mrklas, který je ale přesvědčený, že Koudelka skutečně i nadále ve své pozici setrvá. „Babiš nebude riskovat destabilizaci i kvůli voličům hnutí ANO, kteří cílí na zahraniční západní politiku. Nebude chtít u nich ztratit body.“ Jmenování dočasného kandidáta je navíc podle zákona nemožné.

Spojenci s neklidem sledují, jak nebezpečný koktejl mícháme

Bývalého prorektora vysoké školy CEVRO Institut nezaráží, že stále není rozhodnuto, zda Michal Koudelka povede BIS, byť zbývá něco málo přes čtrnáct dní do vypršení jeho šestiletého mandátu. „Jde o typický obraz české politické scény před volbami. Opozice se snaží, aby Koudelka setrval, Babiš odolává tlaku Hradu a čeká, zda své pozice po podzimním klání udrží a s kým bude vládnout.“

Nejistá budoucnost ohledně obsazení křesla ředitele BIS není podle politologa, který absolvoval doktorské studium na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, dobrým signálem pro naše spojence. „Zpravodajské služby si předávají informace neustále, a pokud jedna z nich přestane být pro ostatní spolehlivá a relevantní, pak nastává vážný problém, a to například i u samotného NATO. Spojenci navíc moc dobře sledují, jak napjatý vztah panuje mezi prezidentem a vedením samotné BIS. Když vše sečteme, tak zjistíme, jak nebezpečný koktejl mícháme.“

Komentátor politického dění připouští, že v současné době se pravděpodobně odehrává určité napětí v celé Bezpečnostní informační službě. „Nervozita vlastně panuje a existuje v celé bezpečnostní komunitě, jež je prozápadně orientovaná.“ Nicméně expert na tuzemský politický systém míní, že lidé z BIS už jsou za poslední dobu na tlaky a napětí zvyklí. „Už je nepřekvapuje, že je u nich dlouhodobě neveselo, lze dokonce říci, že do určité míry jsou už otrlí. Jinou věcí by ale bylo, pokud ve vedení dojde k zásadnímu přepřahání. Potom si troufnu tvrdit, že by následoval velký exodus, a to hlavně u lidí, kteří jsou západně a atlanticky orientovaní,“ uzavírá pro EuroZprávy.cz politolog Ladislav Mrklas.

Související

Andrej Babiš

Babiš bude moci hrát roli oběti, komentují výhrůžky politologové

Výhrůžky rodině prezidentského kandidáta a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše by mohly napomoci tomu, že bude ve zbytku kampaně hrát roli oběti a terče agrese. Shodli se na tom někteří politologové, které ČTK oslovila. Dopady na rozhodnutí voličů, koho v druhém kole volit, někteří z nich připouštějí, ale těžko se podle nich odhadují. Poukazují ale na to, že Babiš přispívá k polarizaci společnosti a že útočný styl obsahovaly jeho billboardy s textem "Nezavleču Česko do války".

Více souvisejících

Ladislav Mrklas Michal Koudelka (BIS) BIS Andrej Babiš Miloš Zeman volby 2021 výbuch ve Vrběticích na Zlínsku

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Český lev

Začalo předávání filmových cen Český lev

V pražském Kongresovém centru se právě rozbíhá slavnostní večer, během kterého se budou rozdávat prestižní sošky Českých lvů za nejlepší filmové a televizní projekty uplynulého roku. Celým ceremoniálem diváky u televizních obrazovek provází Bianca Cristovao. Tato známá stand-up komička se role moderátorky přímého přenosu České televize ujala úplně poprvé.

před 1 hodinou

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

před 2 hodinami

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

před 3 hodinami

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ebrahím Azízí

Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv

Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, zažívá v posledních hodinách dramatický vývoj, který v sobě mísí nečekaná diplomatická gesta i hrozbu totální námořní války. Íránský velvyslanec v Indii Mohammad Fathalí v sobotu oznámil, že Teherán umožnil některým indickým plavidlům bezpečný průjezd touto strategickou cestou. Jde o vzácnou výjimku v jinak neprodyšné blokádě, kterou Írán zavedl po zahájení masivního amerického a izraelského bombardování.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

před 12 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

před 13 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy