Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš podal dnes ráno na ministerstvu vnitra kandidaturu na prezidenta. Podepsalo mu ji 56 poslanců jeho hnutí. Babiš to po odevzdání kandidátní listiny řekl novinářům. Expremiér oznámil záměr ucházet se o post prezidenta republiky v neděli, v pondělí kandidaturu podpořilo předsednictvo ANO.
O podpisy požádal Babiš poslance na úterním ranním zasedání klubu. Novinářům dnes řekl, že kandidaturu mu v úterý podepsali přítomní poslanci, někteří další se připojili ve středu. Neusiloval, aby ho podpořili všichni poslanci hnutí.
Podle Babiše je potřeba, aby příští prezident dal lidem naději, aby mluvil o budoucnosti a problémech, které dnes lidé mají, tedy zejména o otázce energií. Poznamenal, že prezident má velkou roli hlavně v ekonomické diplomacii. V pondělí na oficiálním oznámení kandidatury uvedl, že chce usilovat o úřad prezidenta, protože vláda podle něj málo pomáhá lidem. Hrozí to, že příští hlava státu jinak půjde na ruku kabinetu, přitom má být pro všechny občany, řekl.
Dnes zopakoval, že do financování prezidentské kampaně započte 8,5 milionu korun jako podíl z financování letošní komunální a senátní kampaně, do které se výrazně zapojil. Podle Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí musí kandidáti do nákladů na volby započítávat výdaje na svou prezentaci od data vyhlášení voleb, tedy od počátku července. Celkový limit na první kolo voleb je 40 milionů korun.
Osmašedesátiletý politik a jeden z nejbohatších Čechů nyní čelí před soudem obžalobě v případu dotačního podvodu při stavbě areálu Čapí hnízdo.
Přihlášku do prezidentských voleb do dnešního dne včetně Babiše podalo podle Hany Malé z tiskového oddělení ministerstva vnitra 12 kandidátů. Jedna z dříve podaných kandidátních listin byla stažena, poznamenala. Malá již dříve uvedla, že část z přihlášek zjevně nesplní předepsané náležitosti. Ze známých kandidátů se do voleb přihlásili senátor Pavel Fischer, bývalá rektorka Danuše Nerudová, senátor Marek Hilšer, někdejší rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, poslanec SPD Jaroslav Bašta a prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová. V nejbližší době by se k nim měli připojit generál Petr Pavel nebo podnikatelé Karel Diviš a Karel Janeček.
Související
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 1 hodinou
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák