Balaš nejspíš nastoupí na ministerstvo školství hned 1. července

Kandidát na ministra školství Vladimír Balaš, který má nahradit odstupujícího Petra Gazdíka (oba STAN), nastoupí do funkce asi od 1. července. Balaš to dnes řekl novinářům po jednání s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech. S prezidentem hovořil o tom, že je potřeba pokračovat v modernizaci školství. Zeman mu doporučil, aby si doplnil znalosti o regionálním školství.

Prezident jmenuje Balaše ministrem školství ve středu v podvečer na Pražském hradě. Končící ministr Gazdík se rozhodl k 30. červnu odstoupit kvůli kontaktům s obviněným podnikatelem Michalem Redlem z kauzy Dozimetr. Předání funkcí na ministerstvu školství by mělo být zřejmě také 30. června, řekl Balaš.

S prezidentem dnes diskutoval hlavně o koncepci, kterou by chtěl na postu ministra školství prosazovat. „(Prezident) v zásadě souhlasil s tím, že je třeba pokračovat v tom, co už nastartoval (ex)ministr (Robert) Plaga a ministr Gazdík v tom pokračoval,“ uvedl Balaš. Řekl, že při diskusi o regionálním školství mu prezident doporučil, aby si doplnil znalosti. „Budu se snažit vyhovět,“ dodal.

Prezident byl podle něj "hodně v obraze". „Ví, že nejsem úplně expert na regionální školství,“ shrnul. Balaš je expertem na ústavní právo. Doufá, že jako ministr školství se bude moct spolehnout i na schopnosti spolupracovníků na úřadu, na které má dobré reference. Zemanovi vysvětlil, že chápe, že každý region má ve školství jiné problémy.

Za akutní otázku k řešení označil začleňování ukrajinských uprchlíků do škol. „To je otázka, která se už řeší a řeší se poměrně úspěšně, to ministerstvo nastartovalo,“ řekl. Dále zmínil problematiku přijímacího řízení na střední školy, kde je podle něj kvůli silným populačním ročníkům málo míst. „Za osm let se nepodařilo navýšit kapacitu natolik, aby to nebyl problém, tak to si myslím, že ve spolupráci se zřizovateli hejtmany a obcemi by ministerstvo mělo pomáhat získat třeba prostředky, jednat na úrovni vlády a přesvědčovat ministra financí, aby uvolnil prostředky a snažit se najít nějaké řešení,“ řekl.

Ministerstvo školství nedávno na dotaz ČTK napsalo, že v celorepublikovém průměru jsou střední školy naplněné asi z 54 procent. Za hlavní důvody, proč je nyní například v Praze pro uchazeče obtížné se na střední školu dostat, označil úřad nezájem o některé obory a problematické rozmístění škol v regionech. Za nabídku oborů vzdělávání mají podle školského zákona odpovědnost hlavně obce a kraje jako zřizovatelé škol.

Balaš dnes také zmínil, že by chtěl získat data o fungování výuky druhého cizího jazyka v základních školách. Experti ministerstva nedávno doporučili, aby už nebyl povinný, ale volitelný. Proti se postavili zástupci učitelů cizích jazyků a vysokoškolští pedagogové. Podle Balaše by se o tom mělo rozhodnout na základě analýzy. S prezidentem o tom ale dnes nehovořil. Tématem nebyla ani kauza Dozimetr, dodal.

Zeman podle něj zmínil to, že Balaš jako tehdejší děkan právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni umožnil studium na přelomu tisíciletí předsedovi někdejší Unie svobody Janu Rumlovi, i když v přijímacím řízení neměl dost bodů. Prezident podle něj ale uvedl, že vysvětlení už zná. Už dříve Balaš řekl, že se nemá za co stydět.

Rozhovor s prezidentem byl podle něj velmi korektní. Řešil s ním i „pár osobních věcí“. „To myslím, že ale není tak důležité,“ poznamenal. „Pan prezident mi nakonec popřál hodně štěstí,“ dodal.

Balaš v pondělí absolvoval jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS), který kandidáta označil za zkušeného právníka, jenž se zabývá otázkami mezinárodního práva s ekonomickými aspekty. Podle Fialy má Balaš díky působení na vysokých školách zkušenosti se vzděláváním a výzkumem a má všechny předpoklady, aby funkci ministra školství vykonával.

Související

Více souvisejících

Vladimír Balaš ministerstvo školství

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy