Bartoš hovořil se Zemanem o předčasných volbách, řešili i testy pro školy

Předseda Pirátů Ivan Bartoš na dnešní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem hovořil o krocích hlavy státu po případném rozpuštění Sněmovny. Připomněl prezidentovi jeho postup v roce 2013, kdy dolní komoru rozpustil po osmi dnech od rozhodnutí Sněmovny.

Bartoš též zopakoval postoj koalice Pirátů a STAN, že nepovažuje za vhodné v současné situaci vyvolat ve Sněmovně hlasování o nedůvěře vládě. Usiluje o to koalice Spolu.

Sněmovna se dosud sama rozpustila jednou, a to 20. srpna 2013. Hlasování tehdy bylo důsledkem politické krize, která začala policejním zásahem na úřadu vlády v červnu téhož roku a vyvrcholila demisí vlády Petra Nečase (ODS) a nástupem kabinetu vedeného Jiřím Rusnokem. O rozpuštění rozhodovali poslanci už o měsíc dříve, to se ale nenašlo dost hlasů. Srpnové hlasování, které se konalo po demisi Rusnokovy vlády, vybrané Zemanem bez podpory sněmovních stran, získalo podporu napříč kluby, jen poslanci ODS vesměs opustili sál. Zeman Sněmovnu rozpustil 28. srpna.

Prezident se domnívá, že může, ale také nemusí Sněmovnu rozpustit poté, co se na tom shodne 120 poslanců. Řekl to v neděli v televizi Prima. Například podle ústavního právníka Jana Wintra však má prezident povinnost rozpustit Sněmovnu, pokud usnesení podpoří tři pětiny poslanců, a to bez zbytečného odkladu.

"Jsme přesvědčeni, a říkají to i ústavní právníci, že ústava nedává volnost výkladu. Pan prezident to dále nekomentoval," řekl Bartoš novinářům.

Zeman také v neděli zopakoval, že pokud by Sněmovna menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD vyslovila nedůvěru, nechal by kabinet Andreje Babiše (ANO) dovládnout v demisi.

"Za nás to potvrzuje fakt, že ten krok je v této chvíli nelogický. Na tom, kdo by vládl v České republice, by se nic nezměnilo," řekl Bartoš. Podle předsedy Pirátů by vyslovení nedůvěry bylo špatným znamením spojencům v EU a NATO v době diplomatické roztržky s Ruskem.

K vyvolání hlasování o nedůvěře je potřeba nejméně 50 podpisů. Pro vyslovení nedůvěry je nutné, aby jej podpořila nadpoloviční většina všech poslanců, tedy minimálně 101 zákonodárců. Pro rozpuštění Sněmovny a vypsání předčasných voleb, které preferují Piráti a STAN, je zapotřebí nejméně 120 poslanců.

Debatu dnes politici vedli také o prezidentově nedělním projevu ke kauze Vrbětice. Zeman za něj byl opozicí kritizován, protože uvedl, že se pracuje se dvěma vyšetřovacími verzemi v kauze výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v pondělí poznamenal, že existuje jedna vyšetřovací verze spojená s pohybem příslušníků jednotky 29155 ruské vojenské zpravodajské služby GRU. Podobně se v pondělí vyjádřil po večerní schůzce se Zemanem v Lánech premiér Andrej Babiš (ANO).

Bartošovi chyběla v projevu "zcela zásadní věc", a to propojení nových okolností vrbětické kauzy s incidentem v britském Salisbury, kde byl v roce 2018 otráven bývalý ruský tajný agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija.

Zeman prý souhlasí s plošným zavedením PCR testů ve školách

Prezident Miloš Zeman souhlasí s tím, že by ve školách měly být co nejrychleji zavedeny PCR testy na koronavirus. Po dnešní schůzce na Pražském hradě to novinářům řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš. Zeman je podle něj též pro otevření maloobchodu za přísných hygienických podmínek.

"Pan prezident souhlasí s tím, o čem se bavíme s ministrem (zdravotnictví Petrem) Arenbergerem (za ANO), že by ve školách měly být zavedeny plošné PCR testy co nejrychleji. I po prázdninách, když bude návrat do škol, je to jediná možnost, jak školy můžou být, pokud zde pandemie stále bude, otevřeny bez rotačního mechanismu," poznamenal Bartoš.

Dosud stát pro školy zajišťoval neinvazivní antigenní testy na povinné testování žáků a učitelů dvakrát týdně. Školy se mohly rozhodnout používat i jiné antigenní testy než od státu, nebo přejít na PCR testování jednou týdně, na které jim ale stát nepřispíval. Antigenní testy jsou levnější a jejich výsledek je na místě do 15 minut, podle odborníků jsou ale méně přesné. PCR testy jsou spolehlivější, ale také dražší. Na jejich výsledek se čeká většinou do druhého dne, protože se vyhodnocuje v laboratoři.

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) v pondělí oznámila zrušení tendru na 5,6 milionu antigenních testů do škol. Ani jeden ze čtyř zájemců nesplnil zadávací podmínky. Správa nyní ve skladech nemá pro školy žádné další zásoby antigenních testů na covid-19. Novou zakázku zatím nevypsala. Školy mají zásoby testů zhruba do konce příštího týdne.

Vláda podle Bartoše také ignoruje závěr Nejvyššího správního soudu ohledně maloobchodu. Pandemický zákon umožňuje omezit v mimořádném opatření provoz obchodů a služeb či stanovit jeho pravidla. Podle soudu ale není přípustné jejich činnost zakázat tím, že ministerstvo zdravotnictví stanoví takové podmínky, za nichž podniky nemohou fungovat. Například zakáže zákazníkům být v provozovně. Resort připravil nařízení nové, které začalo platit od pondělí.

"Pan prezident si myslí, že maloobchody by měly být otevřeny. (...) Samozřejmě za splnění hygienických podmínek, které odpovídají současné covidové situaci," řekl Bartoš.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

12. března 2026 21:58

12. března 2026 21:04

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

12. března 2026 20:13

12. března 2026 19:22

12. března 2026 18:46

12. března 2026 18:11

12. března 2026 17:29

Tyhle kecy poslouchat nebudu. Vondra odešel z debaty se slovenským politikem

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) odešel z diskuze na slovenské televizi, kde jeden z jeho slovenských kolegů označil amerického prezidenta Donalda Trumpa či jeho ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského za největší gaunery tohoto století. Podle Vondry šlo o snůšku lží a demagogie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy