Žádné personální změny ve vládě nejsou podle premiéra Andreje Babiše (ANO) aktuálně na stole. Babiš novinářům řekl, že kabinet má nyní úplně jiné úkoly. Názory prezidenta Miloše Zemana, který se dnes vyslovil pro odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) a ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), premiér zná a bere je na vědomí.
"Není to nic nového, prezident v tomhle směru má stále stejný názor. Samozřejmě to beru na vědomí, to je vše, co k tomu můžu říct," řekl novinářům Babiš. Žádné personální výměny ve vládě teď nejsou "na stole", dodal. Úkolem kabinetu je především co nejrychleji naočkovat občany proti covidu-19.
Zeman Parlamentním listům řekl, že Blatný a ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová jsou kvůli odmítání ruské vakcíny Sputnik V odpovědní za úmrtí lidí v Česku na covid-19. "Je to vyjádření pana prezidenta. Není potřeba, abych to nějak komentoval," řekl Babiš.
Prezident chce, aby ruskou a čínskou vakcínu schválil SÚKL a Česko jimi začalo očkovat ještě před rozhodnutím evropských orgánů. Uvedl také, že premiér udělal chybu, když mu navrhl do funkce ministra zdravotnictví nekompetentního člověka. Blatný podle Zemana není epidemiolog a nemá manažerské zkušenosti.
Zeman pohrozil, že pokud by se Babiš rozhodl Blatného ve funkci ponechat, nepřispělo by to ke zlepšení jejich přátelských vztahů. Babiš novinářům řekl, že se kvůli vyjádřením prezidenta necítí pod tlakem. "Určitě ne," uvedl.
Premiér je rád, že ruský výrobce vakcíny usiluje o schválení výrobku u Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). "Čekáme na certifikaci, v tuto chvíli není žádný jiný plán," řekl. Vyloučil to, že by Česko jednalo o dodávkách ruské vakcíny. "Vůbec nejsme v takové fázi," konstatoval.
Související
Češi ohodnotili politiky: Babiš a Zeman propadli, boj proti koronaviru zvládl Blatný
Zeman o odvolání Blatného věděl mnohem dřív než exministr
Jan Blatný , Tomáš Petříček , Andrej Babiš , Miloš Zeman
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy
před 1 hodinou
Svatá Barbora a tradice adventního času
před 1 hodinou
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
Aktualizováno před 2 hodinami
Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení
před 2 hodinami
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
před 3 hodinami
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
před 4 hodinami
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
před 5 hodinami
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
před 5 hodinami
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
před 6 hodinami
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
před 8 hodinami
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
před 8 hodinami
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
před 9 hodinami
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
před 11 hodinami
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
před 11 hodinami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
před 12 hodinami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
před 13 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.
Zdroj: Libor Novák