K vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině využije Evropská unie stávající soudy. Vytvořit speciální tribunál nepůjde bez souhlasu dalších velmocí. Po dnešním neformálním jednání ministrů spravedlnosti EU v Praze to uvedli eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders a český ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
S přáním diskutovat o vzniku speciálního tribunálu přijel na zasedání ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maliuska. Reynders ale po jednání řekl, že EU se bude muset snažit využít soudy, které již má k dispozici - tedy národní soudy a Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu."Snažíme se využít všech existujících nástrojů a diskutujeme o tom, zda je potřeba využít nový tribunál," řekl Reynders.
Eurokomisař zároveň apeloval na členské státy EU, aby otevřely svá národní vyšetřování zločinů na Ukrajině Eurojustu a aby využily důkazy, které Eurojust shromáždí ve společné databázi. Shromážděné důkazy budou k dispozici všem soudům a tribunálům, zdůraznil.
Reynders připomněl, že v současné době se vede přes 21.000 vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině, přičemž 14 států EU je vyšetřuje individuálně. Vyšetřovací tým působí i pod záštitou ICC. Eurokomisař vyšetřování označil za "gigantický úkol" a vyzdvihl nutnost koordinovat postup jednotlivých států. "O žádný případ nesmíme přijít, zejména ne kvůli byrokracii," prohlásil.
Čeští státní zástupci se podle Blažka zatím nezapojují do mezinárodních vyšetřovacích týmů, jejichž součástí je Ukrajina, a to kvůli právním překážkám. Rusko či jeho občané by totiž pak podle něj důkazy zajištěné Ukrajinou mohli napadnout pro podjatost. "Oni budou říkat, že ty důkazy zajištěné ukrajinskými orgány nebyly získávány objektivně, ale protože na území Ukrajiny probíhá válečný konflikt, tak ty důkazy byly zajišťovány s určitým zaujetím. To je jediný důvod, proč se naši státní zástupci zatím nezapojují do společných vyšetřovacích týmů," vysvětlil Blažek.
Ministr uvedl, že na celosvětové mezinárodní úrovni zatím nepanuje shoda na tom, který soud bude válečné zločiny na Ukrajině řešit. "Nám by nevadila představa Mezinárodního trestního soudu v Haagu, nicméně není vyloučeno ani to, že se mezinárodní společenství jednoho dne dohodne na vytvoření ad hoc tribunálu. Je to poprvé, kdy se vyšetřují válečné zločiny v době konání války, takže není nic tragického na tom, že není jasné, kdo je bude soudit," podotkl.
"Všech 27 států a USA mají jednoznačně vůli dostat to, co se děje na Ukrajině, před soud. To není málo," poznamenal ministr. Připomněl, že Spojené státy měly ohledně ICC "skepsi". "Pokud by trvala dál, může nám vzniknout i nějaký ad hoc tribunál," uzavřel.
Ministři dnes dále jednali o digitalizaci mezinárodní justiční spolupráce nebo také o občanskoprávní ochraně zranitelných osob - tedy lidí, kteří z různých důvodů nedokážou chránit své zájmy a navíc se ocitli na území cizího státu. "Jsme si vědomi, že se jedná o osoby, které se pohybují nejen napříč Evropskou unií, ale stále častěji přicházejí na území Evropské unie ze třetích zemí," řekl Blažek. Zvláštní pozornost proto podle něj byla věnována zranitelným osobám v pozici uprchlíků. Blažek doplnil, že jde o aktuální a vážné téma, jehož katalyzátorem je současná uprchlická krize.
1. června 2025 13:32
Zemanova slova o volbách neunikla pozornosti. Rakušan mluví o útoku na demokracii
Související

Příměří, návrat dětí i závazky. Kyjev předložil Rusku podmínky pro uzavření míru

Satelitní snímky: Ukrajinci zasáhli bašty ruského strategického letectva
válka na Ukrajině , soudy , Pavel Blažek
Aktuálně se děje
včera

Příměří, návrat dětí i závazky. Kyjev předložil Rusku podmínky pro uzavření míru
včera

Satelitní snímky: Ukrajinci zasáhli bašty ruského strategického letectva
včera

Paris Saint Germain ovládl nevídaným způsobem finále Ligy mistrů. Deklasoval v něm Inter
včera

Pelta nemusí Jablonec opouštět. Kyvadlo poměrů českého fotbalu se vrací do starých časů
včera

Ukrajinský útok ponížil Trumpa. Důvěryhodnost USA klesá, mír stále nikde
včera

Je pozdě. I kdybychom změny počasí okamžitě zastavili, ledovce nezachráníme, zjistili vědci
včera

NATO: Čelíme zásadní hrozbě ze strany Ruska, největší za desítky let
včera

Jednání v Istanbulu skončila. Zelenskyj očekává nové sankce i propuštění ukrajinských zajatců
včera

Midttun pro EZ: Jednání v Istanbulu jsou předem odsouzena k neúspěchu z řady důvodů
včera

Orbán a Le Penová slaví. Výhra Nawrockého by mohla pomoci Babišovi, píše The Guardian
včera

Šampion F1 Max Verstappen přistál v noci v Praze. Co ho po GP Španělska v Česku čeká?
včera

V Istanbulu začalo nové kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. S Turky místo Američanů
včera

Ukrajina překvapila svět. Operace Pavučina poslala silný vzkaz Rusku i Západu
včera

Pondělní bouřky podle nové výstrahy. Meteorologové upřesnili, co a kde hrozí
včera

Nejvýznamnější útok od začátku války. Rusko přišlo po ukrajinském útoku o značnou část kapacit
včera

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu začnou už za chvíli
včera

Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu
včera

Zvolení Trumpova spojence otřese Evropou: Jak se změní postoj Polska k EU a Ukrajině
včera

Politický otřes v Polsku: Tuskova vláda chystá hlasování o důvěře. Máme svého Trumpa, píší tamní média
včera
Skeptik a fanoušek Trumpa. Kdo je Karol Nawrocki, jehož vizí je návrat k "normálnímu Polsku"?
Karol Nawrocki, narozený v roce 1983 v Gdaňsku, je historik, bývalý ředitel Institutu národní paměti (IPN) a od června 2025 prezident Polska. Jeho vítězství ve volbách znamená posun země směrem k nacionalistickému a konzervativnímu kurzu, který zdůrazňuje tradiční hodnoty, suverenitu a skeptický postoj k Evropské unii.
Zdroj: Libor Novák