K vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině využije Evropská unie stávající soudy. Vytvořit speciální tribunál nepůjde bez souhlasu dalších velmocí. Po dnešním neformálním jednání ministrů spravedlnosti EU v Praze to uvedli eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders a český ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
S přáním diskutovat o vzniku speciálního tribunálu přijel na zasedání ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maliuska. Reynders ale po jednání řekl, že EU se bude muset snažit využít soudy, které již má k dispozici - tedy národní soudy a Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu."Snažíme se využít všech existujících nástrojů a diskutujeme o tom, zda je potřeba využít nový tribunál," řekl Reynders.
Eurokomisař zároveň apeloval na členské státy EU, aby otevřely svá národní vyšetřování zločinů na Ukrajině Eurojustu a aby využily důkazy, které Eurojust shromáždí ve společné databázi. Shromážděné důkazy budou k dispozici všem soudům a tribunálům, zdůraznil.
Reynders připomněl, že v současné době se vede přes 21.000 vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině, přičemž 14 států EU je vyšetřuje individuálně. Vyšetřovací tým působí i pod záštitou ICC. Eurokomisař vyšetřování označil za "gigantický úkol" a vyzdvihl nutnost koordinovat postup jednotlivých států. "O žádný případ nesmíme přijít, zejména ne kvůli byrokracii," prohlásil.
Čeští státní zástupci se podle Blažka zatím nezapojují do mezinárodních vyšetřovacích týmů, jejichž součástí je Ukrajina, a to kvůli právním překážkám. Rusko či jeho občané by totiž pak podle něj důkazy zajištěné Ukrajinou mohli napadnout pro podjatost. "Oni budou říkat, že ty důkazy zajištěné ukrajinskými orgány nebyly získávány objektivně, ale protože na území Ukrajiny probíhá válečný konflikt, tak ty důkazy byly zajišťovány s určitým zaujetím. To je jediný důvod, proč se naši státní zástupci zatím nezapojují do společných vyšetřovacích týmů," vysvětlil Blažek.
Ministr uvedl, že na celosvětové mezinárodní úrovni zatím nepanuje shoda na tom, který soud bude válečné zločiny na Ukrajině řešit. "Nám by nevadila představa Mezinárodního trestního soudu v Haagu, nicméně není vyloučeno ani to, že se mezinárodní společenství jednoho dne dohodne na vytvoření ad hoc tribunálu. Je to poprvé, kdy se vyšetřují válečné zločiny v době konání války, takže není nic tragického na tom, že není jasné, kdo je bude soudit," podotkl.
"Všech 27 států a USA mají jednoznačně vůli dostat to, co se děje na Ukrajině, před soud. To není málo," poznamenal ministr. Připomněl, že Spojené státy měly ohledně ICC "skepsi". "Pokud by trvala dál, může nám vzniknout i nějaký ad hoc tribunál," uzavřel.
Ministři dnes dále jednali o digitalizaci mezinárodní justiční spolupráce nebo také o občanskoprávní ochraně zranitelných osob - tedy lidí, kteří z různých důvodů nedokážou chránit své zájmy a navíc se ocitli na území cizího státu. "Jsme si vědomi, že se jedná o osoby, které se pohybují nejen napříč Evropskou unií, ale stále častěji přicházejí na území Evropské unie ze třetích zemí," řekl Blažek. Zvláštní pozornost proto podle něj byla věnována zranitelným osobám v pozici uprchlíků. Blažek doplnil, že jde o aktuální a vážné téma, jehož katalyzátorem je současná uprchlická krize.
Související
Ruský útok na ukrajinský Charkov má 10 obětí. Zemřelo i dítě
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
válka na Ukrajině , soudy , Pavel Blažek
Aktuálně se děje
před 17 minutami
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
před 44 minutami
Začalo předávání filmových cen Český lev
před 2 hodinami
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
před 3 hodinami
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
před 4 hodinami
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
před 4 hodinami
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
před 6 hodinami
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
před 7 hodinami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
před 8 hodinami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 10 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 11 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 12 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 14 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
včera
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Zdroj: Libor Novák