Česko nesouhlasí se závěry auditu o Babišovi, uvedla Dostálová

České orgány nesouhlasí se závěrem unijního auditu střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) dnes novinářům řekla, že proti sobě stojí dva právní názory, mezi kterými by měl rozhodnout jedině nezávislý soud.

Úřady podle ní analyzují možné kroky, které by k získání soudního rozhodnutí vedly. Audit jako takový u Soudního dvora Evropské unie podle kabinetu napadnout nelze.

Evropská komise v pátek zveřejnila závěrečnou auditní zprávu, která konstatovala, že Babiš je ve střetu zájmů, protože spolurozhoduje o směřování unijních peněz a současně ovládá Agrofert. Dostálová dnes řekla, že komise se v auditu opřela zejména o český zákon a dospěla k výkladu, s kterým české orgány nesouhlasí. "Zastávají právní názor opřený o argumenty zaslané Evropské komisi, že k porušení předpisů nedošlo," konstatovala Dostálová.

Mluvčí Evropské komise dnes novinářům řekl, že Česko nemusí na základě auditu vracet Evropské unii žádné peníze. České úřady nepožádaly o proplacení žádných dotací, které byly předmětem auditu. "Závěrečná zpráva ani navazující korespondence neobsahuje žádné korekce. Tedy ČR nemusí vracet žádné dotace zpět do Bruselu. Kdo tvrdí opak, tak se mýlí," uvedla Dostálová.

"Pokud Česká republika platila tyto peníze z národních zdrojů, to znamená, že je nechtěla ani po Evropské unii, stále to je zcela jasné - peníze, které načerpaly firmy v holdingu neoprávněně v rozporu se zákonem, zaplatí čeští daňoví poplatníci," uvedl dnes předseda Pirátů Ivan Bartoš. Situace by v takovém případě z pohledu ČR byla podle šéfa STAN Víta Rakušana možná ještě závažnější.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že podle jejích informací české řídicí orgány od chvíle účinnosti zákona o střetu zájmů neposkytly žádnou dotaci firmám Agrofertu. Zdůraznila, že hovoří o kohezních dotacích, nikoliv zemědělských, o kterých EK ještě rozhoduje. "Chtěla bych říct, že v naší zemi se postupuje podle zákona. Postup je dán konkrétními předpisy," uvedla. Politici podle ní do úřednického rozhodování o dotacích nevstupují.

Ze závěrečných dokumentů si podle Dostálové každý může o odlišných právních pozicích obou stran "udělat obrázek". "Česká argumentace vychází z odborně právní argumentace bez ohledu na to, koho se podstata právního sporu týká. Reakce připravují odborníci několika resortů, kteří se zaměřují na odbornou, primárně právní stránku věci," uvedla Dostálová.

Komise by měla posuzovat fungování českých řídicích a kontrolních systémů dotací podle evropského právního rámce. "To je finanční nařízení EU, to však definuje střet zájmů velmi obecně," dodala Dostálová. EK se opřela o svůj výklad českého zákona o střetu zájmů, se kterým však české orgány nesouhlasí. "K porušení předpisů nedošlo, což je také důvod, proč analyzují možné právní kroky, které by vedly k získání soudního rozhodnutí," uvedla.

Z judikatury evropského soudu však vyplývá, že audit napadnout žalobou pro neplatnost není možné. "Neboť sám o sobě nezakládá právní účinky a nelze ho považovat za konečný," uvedla Dostálová. Schillerová dodala, že úřady proto hledají jinou cestu, jak se u soudu bránit. "Základem je, že musí existovat nějaké rozhodnutí EK nebo evropských orgánů, které bychom mohli napadnout," vysvětlila.

Podstatou sporu by podle ní mělo být, že EK vykládala české právo. "Vůbec nezáleží, jestli se jedná o Agrofert. Auditoři vyložili český zákon o střetu zájmů, vyložit český zákon může český soud, případně evropský, kdybychom se dostali do jiné fáze řízení," řekla Schillerová.

Piráti: Z 20 mld. Kč od státu pro firmy Agrofertu za tři roky byly dotace 6 mld.

Z více než 20 miliard korun, které podle Pirátů dostaly firmy z holdingu Agrofert od státu za tři roky, evropské i národní dotace celkem tvořily zhruba šest miliard korun. Zbytek tvořily veřejné zakázky. Na dotaz ČTK to dnes uvedl protikorupční analytik poslaneckého klubu Pirátů Janusz Konieczny. Piráti už dříve uvedli, že společnosti dostaly od konce roku 2017 do prosince 2020 na dotacích či veřejných zakázkách 20,21 miliard korun.

Podle Agrofertu jsou pirátské výpočty nepravdivé a nadsazené. Firma podle svého mluvčího Karla Hanzelky trvá na tom, že vše dělala podle zákona a že žádný střet zájmů není.

Evropská komise (EK) v pátek zveřejnila závěrečnou auditní zprávu, podle níž je premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů a Agrofert nemá nárok na žádné dotace ze strukturálních fondů EU od 1. září 2017, kdy nabyla účinnosti novela českého zákona o střetu zájmů. Všechny unijní dotace v řádu stovek milionů korun, o které Agrofert od té doby usiloval, by podle auditu muselo Česko vracet.

Mluvčí EK dnes řekl, že Česko nemusí na základě auditu vracet Evropské unii žádné peníze. České úřady totiž nepožádaly o proplacení žádných dotací, které byly předmětem auditu.

Babiš vložil v roce 2017 akcie svých firem do svěřenských fondů. Podle závěrečné zprávy auditu ale Babiš fondy ovládá, a je tak ve střetu zájmů. Babiš označil audit za účelový a zmanipulovaný.

Bývalý eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger v prosinci 2018 prohlásil, že komise nebude kvůli podezření na konflikt zájmů Česku proplácet žádné peníze pro Agrofert až do ukončení auditů. České ministerstvo financí na to reagovalo vyjádřením, že nebude žádné takové žádosti k proplacení do Bruselu odesílat.

"Z výročních zpráv Agrofertu lze vyčíst, že každým rokem získaly společnosti z koncernu Agrofert přibližně dvě miliardy korun na dotacích - jedná se ovšem nejenom o evropské dotace (nárokové i nenárokové), ale i národní dotace," uvedl Konieczny.

Neoprávněně získávané dotace a zakázky lze podle Konieczného počítat od 6. prosince 2017, kdy se Babiš stal premiérem a od daného data byl podle auditu porušován zákon o střetu zájmů.

Nezákonně přidělené zakázky lze ale podle analytika počítat už od 3. února téhož roku. Od tohoto data společnosti z koncernu dokládaly nepravdivé informace o svém skutečném majiteli poté, co byly vložené do svěřenských fondů, a tím začal být porušován zákon o zadávání veřejných zakázek, uvedl.

"Se zavádějícími výpočty Pirátské strany určitě nesouhlasíme. V mnoha oblastech jsou nepravdivé, nadsazené, navíc sčítají zcela nesrovnatelné oblasti. Pokud naše firmy uspějí ve veřejných zakázkách, je to proto, že nabídly pro stát nejvýhodnější cenu," sdělil ČTK mluvčí koncernu Hanzelka.

Evropská komise se podle Konieczného v prvním auditu týkajícím se kohezních fondů zabývala určitým vzorkem dotačních projektů v řádech stamilionů korun a přímo uvedla doporučení, aby Česko podle závěrů analogicky vyhodnotilo i další dotace neuvedené přímo v auditu.

"Jelikož (EK) dospěla k jednoznačnému závěru, že zákon o střetu zájmů byl při přidělení dotací porušen, a tato ustanovení v zákoně se týkají všech dotací a zakázek, tak česká strana by nyní měla jednak zastavit přidělování a proplácení dotací a zakázek společnosti z koncernu Agrofert, a jednak vymáhat prozatím nezákonně přidělené zakázky a dotace," poznamenal.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy