České ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že odsuzuje provokace Ruska na území Ukrajiny. Vyzvalo Moskvu, aby přestala eskalovat situaci a šířit dezinformace o dění v Donbasu. "Stojíme za Ukrajinou," doplnil Černínský palác večer na twitteru.
Napětí na hranicích Ukrajiny s Ruskem trvá. Kyjev a ruští separatisté na Ukrajině podporovaní Moskvou se dál vzájemně viní ze zvyšování napětí v Donbasu. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov dnes obvinil Rusko, že na východě Ukrajiny organizuje provokace, aby přimělo ukrajinskou armádu k reakci. Zdůraznil ale, že Kyjev se bude snažit ukončit krizi v rusko-ukrajinských vztazích výhradně mírovými prostředky. Vyjádřil zároveň přesvědčení, že Rusko nemá v plánu invazi v plném rozsahu. Moskva dlouhodobě popírá, že by se chystala svého souseda napadnout.
Obvinění přicházela oba dny ale i ze strany separatistů. Ukrajinské vládní síly se podle nich dopouštěly dělostřelecké a minometné palby na jejich pozice. Dnes lídři separatistů vyhlásili hromadnou evakuaci obyvatel z povstaleckých území, kterou zdůvodnili obavou, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by mohl v nejbližší době vydat rozkaz k ofenzívě proti těmto územím. Policie v jedné ze dvou povstaleckých republik v Donbasu informovala o výbuchu automobilu poblíž sídla místní vlády.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) soudí, že situace na hranicích Ukrajiny je stále velmi vyostřená a ruská vojska jsou tam stále ve vysoké koncentraci. Základní odpovědí na případnou eskalaci konfliktu jsou sankce, které společně chystá Evropská unie, o vojenské účasti přímo na Ukrajině se nyní nehovoří, řekl ve čtvrtek v rozhovoru pro rádio Frekvence 1. Česko podle něj zvyšuje bezpečnostní opatření pro případ, že by například byla nutná evakuace českých občanů z Ukrajiny při stupňování konfliktu. Hledá také další varianty humanitární pomoci.
Jiný postoj zastává prezident Miloš Zeman. Nečeká, že Rusko zahájí ozbrojený útok vůči Ukrajině, informace o ruské agresi v těchto dnech označil za další blamáž amerických tajných služeb. V rozhovoru pro Mladou frontu DNES (MfD) tento týden řekl, že Rusům by válka přinesla víc škody v podobě sankcí než užitku v tom, že vyšlou Kyjevu vojenské varování. A to podle něj Moskva nebude riskovat. Nevyloučil lokální konflikt na hranicích samozvaných republik v oblasti Doněcka a Luhanska na východě Ukrajiny, které vyhlásili proruští separatisté.
Moskva trvá na požadavku, aby se síly NATO stáhly ze střední a východní Evropy a odmítá případný vstup Ukrajiny do aliance. I když opakuje, že nemá v plánu invazi na Ukrajinu, varuje, že bude muset přijmout blíže neupřesněná vojenská opatření, pokud Západ její návrhy zavrhne.
USA obviňují Rusko z rozsáhlých kyberútoků na Ukrajinu z tohoto týdne
Spojené státy dnes obvinily ruskou vojenskou rozvědku, že stála za úterními rozsáhlými kybernetickými útoky, které dočasně vyřadily z provozu weby ukrajinského ministerstva obrany, dalších vládních agentur a dvou bank. Rusko svou roli v incidentu již dříve popřelo. Zástupkyně bezpečnostního poradce prezidenta Joea Bidena Anne Neubergerová řekla médiím, že Bílý dům chce Rusko za zločiny v kyberprostoru dohnat k odpovědnosti.
"Rusko se rádo pohybuje nepozorovaně a spoléhá se na to, že určení autora útoků bývá dlouhý proces. Ve světle této skutečnosti postupujeme rychle při přisuzování těchto DDos útoků," řekla Neubergerová.
Při DDos útocích pachatelé zahlcují cílové servery obrovským počtem požadavků, čímž jim znemožní běžné fungování a vyřadí je z provozu. "Domníváme se, že ruská vláda je zodpovědná za rozsáhlé útoky na ukrajinské banky z tohoto týdne," dodala.
Američané podle Neubergerové mají data, jež ukazují, že infrastruktura napojená na ruskou vojenskou rozvědku GRU "posílala vysoký objem komunikace na IP adresy a domény na Ukrajině".
Podle ukrajinských činitelů byl úterní útok největším v historii země. Západ přitom varuje, že pokud Rusko skutečně uvažuje o invazi na Ukrajinu, bude podobných incidentů zřejmě přibývat. Místopředseda ukrajinské vlády Mychajlo Fedorov ve středu řekl, že při útoku byly použity IP adresy z Ruska, Číny, Uzbekistánu a Česka.
Británie vyklízí ambasádu v Kyjevě, vyzvala své občany k odjezdu z Ukrajiny
Britské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo uzavření svého velvyslanectví v Kyjevě a přesun diplomatické mise do Lvova na západě Ukrajiny. Britské občany vyzvalo k odjezdu ze země, dokud jsou k dispozici běžné komerční lety, informovala agentura Reuters.
Přesunutí ambasády z Kyjeva je podle ministerstva dočasné, její personál bude nadále poskytovat služby z pobočky ve Lvově. Británie se k přesunu zastupitelského úřadu rozhodla v obavách z možné ruské invaze na Ukrajinu. U jejích hranic je podle odhadů západních zpravodajců na 190.000 ruských vojáků.
"Jakákoli ruská vojenská akce na Ukrajině by vážně ovlivnila schopnost britské vlády poskytovat konzulární pomoc na Ukrajině," uvedlo ministerstvo. "Britští státní příslušníci by za těchto okolností neměli očekávat zvýšenou konzulární podporu nebo pomoc při evakuaci," varovalo ministerstvo.
Nizozemsko oznámilo přesun diplomatické mise z Kyjeva do Lvova přesně před týdnem. Spojené státy uzavřely své velvyslanectví v Kyjevě v pondělí.
Šéf ukrajinské bezpečnostní rady obvinil Rusko z provokací na Ukrajině
Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov dnes obvinil Rusko, že na východě Ukrajiny organizuje provokace, aby přimělo ukrajinskou armádu k reakci, informovala agentura Reuters. Ukrajinská vojenská rozvědka GUR dnes zároveň na twitteru varovala, že podle jejích informací ruské tajné služby nastražily výbušniny v řadě objektů veřejné infrastruktury v ukrajinském Doněcku, který je pod kontrolou ruských separatistů. Obyvatelům města rozvědka doporučila, aby neopouštěli domovy.
Ukrajinská armáda dnes ráno oznámila, že proruští separatisté na Donbasu na východní Ukrajině za uplynulých 24 hodin porušili příměří v desítkách případů. Ve čtvrtek pak Kyjev mimo jiné obvinil separatisty z ostřelování města Stanycja Luhanska a z poškození mateřské školy.
Obvinění přicházela oba dny ale i ze strany separatistů. Ukrajinské vládní síly se podle nich dopouštěly dělostřelecké a minometné palby na jejich pozice. Dnes lídři separatistů vyhlásili hromadnou evakuaci obyvatel z povstaleckých území, kterou zdůvodnili obavou, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by mohl v nejbližší době vydat rozkaz k ofenzívě proti těmto územím.
Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Danilov dnes před novináři zdůraznil, že Ukrajina neplánuje získat zpět oblasti pod kontrolou separatistů silou a nehodlá útočit na civilní obyvatelstvo v těchto regionech. Dodal, že Moskvě spíše než o plnohodnotnou invazi půjde v nejbližší době o provokace, jejichž povaha je zatím nejasná.
"Nevíme, co vymyslí. Jestli to budou exploze autobusů s lidmi, kterým nyní nabízejí, aby odjeli do Rostova nebo Rostovské oblasti (v Rusku), jestli budou vyhazovat do povětří domy nebo dělat jiné věci," poznamenal Danilov.
Před nebezpečím výbuchů v bezmála milionové metropoli Doněcku dnes varovala také ukrajinská rozvědka GUR. Obyvatele města důrazně vyzvala, aby se zdržovali doma a nepoužívali hromadnou dopravu. GUR tvrdí, že cílem nepřátelských kroků je připravit si půdu pro možné obvinění Ukrajiny z teroristických útoků.
Podle ruské agentury RIA Novosti dnes k jednomu výbuchu už došlo. Agentura informovala, že poblíž sídla vlády neuznávané Doněcké lidové republiky explodoval automobil. Při tomto incidentu nebyl podle ní nikdo zraněn.
Související
Zelenskyj je příživník, prohlásil Arakčí a pohrozil Ukrajině
Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny
Ukrajina , USA (Spojené státy americké) , Rusko , ministerstvo zahraničí
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Zelenskyj dorazil do USA na setkání s Trumpem
před 1 hodinou
Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua
před 1 hodinou
Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky
před 1 hodinou
Horké počasí je tady. Meteorologové varují, vlna veder začne ve středu
před 2 hodinami
Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla
před 3 hodinami
Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem
před 4 hodinami
Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce
před 5 hodinami
Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích
před 6 hodinami
Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron
před 7 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Po tropech se budou teploty přibližovat k normálu
včera
Krajská organizace přišla o miliony. Byl to opravdu podvod, míní vyšetřovatelé
včera
Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou
včera
Poslední dny platnosti nejstarších občanek. Mezi lidmi jsou jich stále tisíce
včera
Trump tvrdí, že Íránu naslouchá. Jedné podmínky se však nehodlá vzdát
včera
Knížák bude mít pohřeb se státními poctami, rozhodla vláda
včera
Policie řeší černou šelmu na Táborsku. Svědkyně natočila video
včera
Meteorologové očekávají týden tropů. Riziko požárů se opět zvýší
včera
Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi
včera
Evropské automobilky v úpadku? Macron a Merz chtějí zabránit přílivu čínských značek
včera
Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků
Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.
Zdroj: Libor Novák